› Home › Poradenství, články › Mapy -sluneční, dešťová, námrazová a nejnižších teplot v ČR

Mapy -sluneční, dešťová, námrazová a nejnižších teplot v ČR

Z hlediska navrhování střech mají uvedené mapy spíše okrajový význam a to z důvodu, že střešní krytiny musí být vždy odolné proti dešti, větru, mrazu a dalším živlům. V rámci seriálu o mapách Vám základní informace k těmto mapám přinášíme také.

Mapa slunečního záření

Na našem území dopadá přibližně okolo 1000 až 1300 kWh sluneční energie na pouhý jeden metr čtvereční za rok. V letních měsících je sluneční energie nejvíce, zhruba okolo 75% z této hodnoty a zbylých 25% se rozprostře do zbývajících ročních období. V jednom roce u nás svítí slunce přibližně 1400 až 1700 hodin. Tyto hodnoty měří Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a myslí se jimi čisté sluneční záření bez přítomnosti oblačnosti.

Jak vidíme na mapě, republika se rozděluje do sedmi oblastí podle intenzity slunečního záření vyjádřeného v MJ/m2 za rok. Nejteplejším územím se stává oblast jižní Moravy při hranicích se Slovenskem a Rakouskem, a to s hodnotami 4001 - 4100 MJ/m2. Od této oblasti vidíme postupné zesvětlování barev, což značí slábnutí sluneční energie. Dostáváme se tak přes celé území ČR až k severo-západní hranici, kde nám hodnota klesá až na 3400 MJ/m2.

Mapa námrazová

Od teplých barev sluneční mapy se přesuneme ke studenému tématu námrazových oblastí. Tato mapa je nesmírně důležitá, protože mráz ovlivňuje stavební konstrukce společně s vodou nejvíce. Je to problém každé stavby a je zapotřebí vědět, jak postupovat s výstavbou v určitých lokalitách. Normy s touto mapou se v minulých letech neustále měnily. Poslední známá norma, která upravuje tuto tématiku, je ČSN 73 0035 z roku 1986. Ta ovšem prošla řadou změn v letech 1991 a 1994, které výrazně ovlivnily obsahující články.

Na mapě můžeme vidět 4 oblasti s různým zatížením od mrazu, a to konkrétně lehkou, střední, těžkou a kritickou oblast. Kritická námraza se objevuje zpravidla v horských oblastech, kde teploty klesají k -15C až -18 °C. Těžké oblasti se vyskytují též u pohoří a v podhorských oblastech, ale teploty tam již nedosahují tak závratných teplot. Naopak lehká námraza se vyskytuje v okolí velkých měst, jako je Praha, Brno, Hradec Králové, České Budějovice a další. Do měst se nedostane takové množství nepříjemných mrazů z důvodů veliké obranné linie v podobě budov.

Mapa oblastí nejnižších venkovních teplot

Na našem území se zvlášť extrémní teploty po dlouhý čas nevyskytují ani v létě ani v zimě. Ovšem nárazové teploty mohou dosáhnout mnohdy pro naše pásmo výrazných výkyvů. Co se týče zimních měsíců, může se teplota pohybovat na horách až kolem -18°C až -20°C. V dnešní době se zaznamenávají mnohdy i větší čísla, a to hlavně na severu ČR. Ve městech teploty dosahují maximálně -12°C nebo -15°C, ale většinou dlouho nevydrží. Teplo měst je pohltí a nedovolí jim dlouhého trvání.

Dešťová mapa ČR

Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje výrazněji mění ve směru ze severu na jih. Množství dešťových srážek se zvyšuje nejen s nadmořskou výškou, ale i s orientací horských hřebenů.

Srážkový stín - Na návětrných stranách je patrné větší množství srážek, naopak na závětrných stranách a územím za horskými hřebeny srážek ubývá.

Nejdeštivějším místem je Bílý potok v Jizerských horách (průměrný roční úhrn srážek 1702 mm, na Moravě Lysá hora v Moravskoslezských Beskydách(průměrný roční úhrn srážek 1532 mm . Naopak nejsušším místem je obec Libědice v okrese Chomutov (průměrný roční úhrn srážek 401 mm.

Tyto údaje vycházejí z měřících stanic Českého hydrometeorologického ústavu.
Přesný přehled o srážkovém úhrnu na území České republiky si můžete prohlédnout na následující mapě: