SERIÁL 3. DÍL - alternativa pro nízkoenergetické a pasivní domy

28. 9. 2017

Již jsem zmínil, že ploché střechy jsou z tepelně technického hlediska velmi vhodná alternativa pro nízkoenergetické i pasivní domy. A to přestože známý bonmot říká "že ploché střechy se dělí na ty, do kterých dosud neteče, a na ty, kam již zatéká". Současné technologické možnosti umožňují toto tvrzení v praxi úspěšně vyvrátit. Přirozeně při správném návrhu a bezvadném provedení...

ilustrační foto, plochá střecha u pasivního domu, zdroj: internet

Podle funkce se střešní pláště dělí na nepochůzné a pochůzné/provozní střechy. Obdobně jako šikmé střechy se dělí podle počtu plášťů rovněž střechy ploché. Podle konstrukce se dělí na střechy s klasickým pořadím vrstev, kdy je na nosné konstrukci se spádovou vrstvou chráněnou parozábranou uložená pod hydroizolací tepelná izolace s ochrannou vrstvou. Souvrství je potom ukončeno další ochrannou vrstvou, například dlažbou na podložkách. Nebo jsou navrhovány střechy s obráceným pořadím vrstev. V tomto případě je hydroizolace uložena níže, již na spádovou vrstvu a tepelná izolace je v nenasákavém provedení zaplavována a chráněna ochrannou vrstvou.

Klíčovou vlastností ploché střechy je její vodotěsnost, a proto se nejdůležitější vrstvou stává hydroizolace, správný návrh a provedení detailů návazností a všech případných prostupů. Nejčastěji se používají těžké asfaltové pásy s vnitřní nosnou vložkou o tloušťce cca 5mm, nebo hydroizolační fólie tl. 2mm, které jsou na technologickou kázeň náročnější a mají vysokou průtažnost.

Nejkvalitnější, rovněž cenově nejméně dostupnou variantou je použití pryžovýchfólií, které jsou velmi odolné proti mechanickému poškození i vůči vyšším teplotám například při letování oplechování. Důkazem kvalitní práce je zaplavovací zkouška, kterou je účelné vždy provést minimálně po dobu 24 hodin. Střecha s utěsněnými odtoky se napustí jako bazén alespoň 100mm sloupcem vody a sledují se možné průsaky. Vypouštění se provádí zásadně postupně s ohledem na možnost poškození kanalizačního potrubí tlakem vodního sloupce v případě vnitřních svodů. Nosnou konstrukci u zděné technologie tvoří například betonová deska, na níž je na parozábranu ukládána nebo foukána masivní vrstva tepelné izolace mezi dřevěné l-OSB nosníky spojené nad křížem provětrávanou mezerou se záklopem z dřevoštěpových nebo dřevovláknitých desek. U dřevostaveb tvoří nosnou konstrukci dřevěné stropnice a opět záklop, parozábrana je situována k vnitřnímu povrchu pod obklad ze sádrokartonu.

Z hlediska eliminace tepelných mostů bychom se měli vyhnout atikovým nadezdívkám, které se náročně tepelně izolují a preferovat spíše bezatiková řešení s přepadovými lištami po obvodě. Nemáme-li jinou možnost, lze pro nosnou konstrukci atiky užít systémových prvků z recyklovaného plastu. Výhodnější je vždy konstrukci atiky termicky oddělit od tepelné obálky střechy.

Zelené/vegetační střechy jsou specifickým druhem plochých střech. Jejich prapůvod můžeme dohledat již v 9. století př. n.l. v Babylónu a Asýrii. Podle skladby a mocnosti vrstev se dělí na extenzivní/občasně pochozí, s vegetačním souvrstvím v rozmezí 50 - 250mm na bázi suchomilných rostlin a travin, cenově dostupnější, a intenzivní s mocností vegetačního souvrství až 1000mm s trávníkem, keři a stromy. Tomu odpovídá rovněž navrhovaná únosnost střechy a dimenzování nosné konstrukce.

Jaké mají tyto střechy výhody?

přispívají k tepelné stabilitě místností v podkroví, chrání prostory proti přehřívání v létě,
mají dobré tepelně izolační vlastnosti v zimě,
chrání konstrukci střechy a její izolační vrstvy před účinky vlivem UV záření i před výkyvy teplot,
redukují náklady na údržbu hydroizolace,
umožňují zadržovat dešťovou vodu, která by jinak byla ztracena,
postupný odpar akumulované vody ze srážek odpařují do ovzduší a tím příznivě ovlivňují mikroklima.

Vegetační souvrství je obvykle v klasickém pořadí vrstev - vegetační a separační vrstva, hydroakumulační, filtrační, drenážní, separační a dilatační vrstva a ochrana proti prorůstání kořínků. Jedná se obvykle o dodávku specializovaných firem na klíč a podle druhů materiálů lze výše uvedené funkční vrstvy racionálně sdružovat. Hydroizolační systém i v případě ploché zelené střechy musí mít zaručený minimální spád 2°a nad úroveň zelené střechy musí být na přilehlé konstrukce vytažen minimálně 150mm. Střechy s extenzivní zelení si obvykle vystačí pouze s dešťovými srážkami, u intenzivních úprav musíme počítat se závlahovým systémem. Shrneme, že pro nízkoenergetické stavby jsou zelené střechy významné svojí schopností zvýšit tepelnou setrvačnost domu a schopností akumulace značné části dešťových vod.

Předchozí články na téma stavba a užívání nízkoenergetických domů najdete zde:

Funkce střechy a dělení střešních konstrukcí u nízkoenergetických domů
SERIÁL 1.DÍL Tvarová optimalizace střechy u nízkoenergetického domu
SERIÁL 2. DÍL Správný návrh střechy u nízkoenergetických domů - Požadavky a předpisy

Zdroj a autor textu:

Zdroj: Publikace Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů, vydavatelství Grada
Autor: Josef Smola

Publikace Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů, vydavatelství Grada

Štítky: Návrh střechy, Vegetační střechy

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.