Seriál zednictví na střechách - 1.díl: Střešní vikýř na obvodové stěně

Představujeme Vám seriál z knihy 100 osvědčených stavebních detailů - zednictví. V seriálu článků se dozvíte, jak vybudovat komín v podkrovním prostoru, jaké jsou osvědčené zásady při projektování půdních schodišť a další. V tomto díle se budeme věnovat stavbě vikýře s přední stěnou na obdovodé zdi.

Krytina a laťování nebo bednění střechy se odstraňují před postavením vikýřů zpravidla jenom v potřebné ploše, tj . krytina na poněkud větší ploše, než je půdorys vikýře (podle druhu krytiny), kdežto podklad krytiny obvykle pouze v jeho půdorysné ploše. Části krokví, které by zasahovaly do místností, se odříznou a s nimi se postupně odstraní, popř. přemístí, i jiné překážející prvky krovu. Na obvodové zdi se vyřízne v délce přední stěny vikýře část pozednice.

Bude-li však tato stěna mít dřevěnou kostru, pozednice se zde ponechá. Slouží obvykle jako práh stěny. Když je půdní nadezdívka na vnějším líci užší (např. 15 cm), než bude přední stěna vikýře, vytrhá se pod ní patřičně široký pruh dlažby a odstraní se násyp. Zeď totiž nesmí spočívat na dlažbě, nýbrž až na zdivu. Vyzdívá se z cihel, nejlépe lehčených nebo dutinových, v tloušťce 45 cm, příčně děrovaných v tloušťce 37,5 cm, dále z tvárnic 29 cm širokých, škvárobetonových, armaporitových bloků aj. Budou-li boční stěny zděné, přední zed se s nimi vhodnou úpravou vazby sváže.

Nadpraží oken se dělá z prefabrikovaných překladů popřípadě z ocelových nosníků

Nadpraží oken se dělá z prefabrikovaných překladů železobetonových RZP, popřípadě z ocelových nosníků. Aby se nezmenšovala výška oken, používá se někdy namísto samostatného nadokenního překladu pozednice. Na vnitřní straně se většinou zakrývá izolační deskou, případně se omítne. Na straně venkovní se nejčastěji obední anebo se zakryje izolační deskou, popř. se omítne. Spoje mezi deskami, které se omítnou, a zdivem se překryjí drátěným pletivem v šíři 15 cm, aby později nevznikly trhliny v omítce. Horní strana okenního rámu přiléhá zespodu k pozednici. Je-li pozednice vnitřním líci stěny, např. 30 cm široké zdi, má být o tloušťku izolační desky za lícem stěny, deska i stěna lícovaly a omítka se mohla provést v rovině, bez výstupku.

Boční stěny vikýře se dělají většinou z izolačních desek na kostře z dřevěných hranolků. Jsou-li však pod nimi nosné zdi, vyzdíváme je zpravidla z lehčených nebo dutinových cihel, popř. tvárnic. Jsou-li v přízemním domku pod bočními stěnami vikýře příčky 15 cm tlusté, mohou se na nich po odstranění pruhu stropu vyzdít stěny v této tloušťce i v podkroví. Na vnitřní straně zdí 15 cm tlustých se většinou osazují lignoporové desky 55 mm tlusté. Aby mohly být boční stěny vikýře zděné, osazují se, většinou nad záklopem, ocelové nosníky. Dřevěné kostry bočních stěn jsou zabezpečeny proti prohnutí vzpěrami nebo šikmým bedněním. Trojúhelníkové plochy bočních stěn, které vyčnívají nad střechu, se většinou důkladně izolují proti ztrátám tepla.

Krokve na stříšku vikýře se upravují nejčastěji z odříznutých částí krokví

Krokve na stříšku vikýře se upravují nejčastěji z odříznutých částí krokví ze starého krovu, jsou-li ovšem dosti dlouhé. Jeden konec krokviček spočine na pozedničce, kdežto druhý se uloží na vaznici, je-li tak vysoko, aby se dosáhlo potřebného sklonu střechy nad vikýřem, nebo se nalípne na zbývající část krokví krovu. Požaduje-li se na vikýři, pod nově upravenou částí střechy, vodorovný stropní podhled, osadí se zde je tě jedny tenké stropnice např. 7,5/14 nebo 7,6/16 cm, které se uloží jedním koncem na vnější stěně, a to pod pozedničku, vedle ní nebo na ni, podle výšky stěny. Druhý konec stropnic spočívá obvykle na protilehlé nosné stěně, např. na střední zdi. Často zůstane přední část stropu, kde jsou krokvičky zároveň stropnicemi, šikmá, kdežto zadní část s kleštinami (s tropničkami ) je vodorovná.