Pálené tašky

Přehřívání tmavých střech: Proč k tomu dochází a jde to omezit?

6. 3. 2025

Fyzikální princip: Tmavé barvy absorbují více tepla

Jak funguje absorpce sluneční energie?

Tmavé povrchy, jako je černá nebo tmavě šedá střešní krytina, absorbují až 90 % sluneční energie, zatímco světlé střechy pouze 35–40 %. To znamená, že tmavá střecha se může zahřívat o desítky stupňů více než světlá. Výsledkem je, že vzduch pod tmavou střechou může dosahovat teplot až 60–70 °C, což má přímý vliv na vnitřní klima v domě.

Ukázka tmavé krytiny v aplikaci Návrhář střech (Eureko CPS)

Ukázka tmavých krytin z aplikace Návrhář střech

Dopady přehřívání na váš dům

Jak se zvyšuje vnitřní teplota?

Tmavé střechy mohou způsobit, že teplota v místnostech v podkroví je vyšší oproti světlým střechám až o 5–8 °C. Tento rozdíl závisí na několika faktorech, jako je barva krytiny, její materiál a zejména způsob, jakým je střecha postavena. Klíčovým faktorem je správný návrh celé konstrukce, který zahrnuje správnou tepelnou izolaci a odvětrávanou mezeru mezi krytinou a izolací. Pokud jsou tyto prvky správně navrženy, může být vnitřní teplota pod střechou výrazně snížena i u tmavých krytin.

Studie ukazují, že domy s tmavými střechami mají o 20 % vyšší spotřebu energie na klimatizaci než domy se světlými střechami.

Dopad na střešní krytinu a konstrukci střechy

Jak vysoké teploty poškozují střechu?

Krytiny, které jsou vystaveny extrémním teplotám, trpí rozpínáním a následným smršťováním materiálu, což může vést k praskání nebo deformacím. Plechové střechy se například při teplotách nad 70–80 °C mohou mírně roztahovat, což časem způsobuje jejich rychlejší opotřebení. Stejně tak mohou být tašky vystavené vyšším teplotám náchylné na defekty povrchové úpravy. Tyto procesy zkracují životnost krytiny a zvyšují nároky na údržbu.

Dlouhodobé vystavení teplotám přes 80 °C může zkrátit životnost střešní krytiny až o 25 %. Rovněž dochází k vyšší zátěži na konstrukci střechy.

Jak zabránit přehřívání střechy?

Řešení pro lepší termální ochranu

Pokud pomineme zakoupení světlé krytiny, což je nejednodušší typ jak snížit teplotu střechy, tak existuje několik způsobů, jak snížit teplotní zátěž tmavé střechy. 

Správný návrh odvětrávané mezery je klíčové řešení pro minimalizaci přehřívání střechy. Odvětrávaná mezera mezi krytinou a tepelnou izolací zajišťuje proudění vzduchu, které pomáhá odvádět nahromaděné teplo. Minimální tl. větrané mezery je 40mm, pozor návrh je vždy nutné udělat v souladu s normou a předpisem výrobce.

Správné provedení větrané mezery (Juta.cz)

Kromě toho je extrémě důležité zvolit vhodný typ tepelné izolace, která bude odolná vůči vysokým teplotám a zároveň poskytne optimální ochranu. Mezi osvědčené materiály patří například dřevovláknité desky, konopná vlákna nebo celulózová izolace, které mají výborné izolační vlastnosti a zároveň přispívají k ochraně před přehříváním.

Jedním z velmi efektivních řešení je použití speciálních nátěrů (aplikovaných na povrch střešních tašek), které svým složením omezí přehřívání. Ideální je pořídit rovnou krytinu s touto povrchovou úpravou - např. firma Bramac tuto povrchovou úpravu nabízí pod označením STAR. Speciální, do povrchu STAR integrované, pigmenty odráží část infračerveného záření a tím omezují přehřívání střechy a podkroví.

Betonová taška Bramac Tegalit s povrchem Bramac STAR 

Použití světlejších střešních krytin, které přirozeně odráží více slunečního záření docílíme snížení teploty na střeše až o 20°C.

Jako alternativa osvědčuje instalace zelených střech, které využívají vegetaci k regulaci teploty, což pomáhá snižovat teplotní zátěž a přirozeně ochlazovat budovu.

Pamatujte, že správně navržená střecha nejen snižuje energetické náklady, ale také prodlužuje životnost celé budovy.

PŘÍKLAD PRŮBĚHU TEPLOT:

Při letním vedru může být rozdíl mezi světlou a tmavou střechou značný. Zde je příklad průběhu teplot na základě skutečných experimentálních měření a výpočtů, které se zaměřují na rozdíly v povrchové teplotě střešních krytin a vnitřní teploty pod střechou s různými barvami a konstrukcemi.

Scénář:

• Exteriérová teplota vzduchu: 35 °C.
• Střešní skladba:
• Krytina: světlá vs. tmavá (černá).
• Izolace: minerální vata 25 cm. (nejpoužívanější tepelná izolace)
• Větraná mezera: 4–6 cm mezi izolací a krytinou. 

1. Tmavá střešní krytina (černá):

• Povrchová teplota na střeše: Černé střešní krytiny mohou dosahovat teploty až 80–90 °C na povrchu při venkovní teplotě kolem 35 °C, protože tmavé materiály absorbují většinu slunečního záření​.
  
  
• Teplota ve větrané mezeře: Díky proudění vzduchu ve větrané mezeře může být teplota snížena na 50–60 °C. Větraná mezera odvádí horký vzduch a snižuje přenos tepla na izolaci​
  
  
• Vnitřní teplota pod střechou: Při správně navržené ventilační mezeře a dostatečné izolaci může být teplota pod střechou odpoledne přibližně 30-35 °C, tedy podobná jako vnější teplota vzduchu přes den.
  
  

2. Světlá střešní krytina (bílá nebo světlá barva):

• Povrchová teplota na střeše: Světlé střešní krytiny mohou mít povrchovou teplotu kolem 50–60 °C při stejné venkovní teplotě 35 °C. Světlé barvy odrážejí více slunečního záření (až 70 %), což vede k nižší absorpci tepla​.
  
  
• Teplota ve větrané mezeře: Teplota ve větrané mezeře u světlé krytiny může být kolem 40–45°C, protože méně tepla je absorbováno krytinou a předáváno dál​.
  
  
• Vnitřní teplota pod střechou: Díky nižší povrchové teplotě a účinné izolaci může být vnitřní teplota v podkroví odpoledne 25-30 °C. Což je stále nižší než venkovní teplota.

Ventilace a izolace hrají klíčovou roli při snížení teplotního rozdílu, ale světlé barvy krytin jednoznačně přispívají k nižší tepelné zátěži budovy a energetické náročnosti na chlazení.

Dále je potřeba vzít v úvahu jak dlouho (kolik dnů) vysoké teploty trvají, protože s déle trvajícími teplotami stoupá i teplota v podkroví mezi jednotlivými dny, dům se nestihne přes noc vychladit na původní teplotu a další den se rychleji prohřeje.  

Vizualizace domu se světlou krytinou, kterou vytvořil Návrhář střech. (Comax Maxi)

Ukázka světlých krytin z aplikace Návrhář střech

Varianta při použité dřevovláknité izolace:

Pokud bychom místo minerální vaty použili izolaci z dřevovláknitých izolačních desek ve stejné tloušťce (25 cm), teplota v podkroví by byla ještě nižší, než u minerální vaty. Dřevovláknité desky mají lepší schopnost akumulace tepla a zpožďují přenos tepla do interiéru díky své vyšší hustotě a tepelně izolačním vlastnostem.

Konkrétní vliv dřevovláknité izolace na teplotu:

• Dřevovláknitá izolace má vyšší tepelnou kapacitu (kolem 2,1–2,5 kJ/kg·K) oproti minerální vatě (kolem 0,84 kJ/kg·K). To znamená, že dokáže absorbovat více tepla, než začne přenášet teplo dovnitř, a tento proces zpomalit. Během horkých dnů tak více zpomalí přehřívání interiéru​.
  
  
• Zpoždění tepla: Dřevovláknité desky prodlouží tzv. fázový posun, tedy dobu, za kterou teplo pronikne izolací. Tento čas může být až 10–12 hodin, což znamená, že největší teplo se dovnitř dostane večer, kdy už venkovní teplota začne klesat, a chlazení interiéru je snazší​

Snížení teploty:

• Pokud by byla použitá dřevovláknitá deska, teplota v podkroví by mohla být o 2–3 °C nižší ve srovnání s minerální vatou při stejných podmínkách​.
  
  
• To by znamenalo, že v podkroví by teplota při tmavé krytině klesla z přibližně 30-35 °C na 27–30°C, a při světlé krytině by mohla teoreticky klesnout až k 23-27 °C. 

Dřevovláknitá izolace je tedy výhodná zejména pro budovy v oblastech s extrémními letními teplotami, kde pomáhá udržet stabilní teplotu a zlepšit komfort obyvatel.

V článku neuvažujeme vliv klimatizace na zlepšení teploty vzduchu podkroví.

Chystáte realizovat novou střechu nebo renovovat starou?

Vyzkoušejte našeho Průvodce novou střechou, který Vám pomůže s výběrem a realizací střechy od A do Z. Informace na jednom místě.

Dozvědět se více