Komín zásady

Komíny - seriál moderní střecha

14. 10. 2010

Předpisů pro správné provedení komína je opravdu hodně. Proto vám zde uvádíme ty základní a nejdůležitější požadavky, které byste měli znát a bez kterých se komín stavět nedá.

Dříve než začnete a výstavbou komína, musíte se rozhodnout, jaké palivo do něj budete dávat. Na výběr máte z klasických třech typů - tuhá, kapalná a plynná paliva. Pro různé typy paliv musí být určité parametry komínového průduchu. V jednom komínu můžete mít i několik druhů paliv ovšem nesmí se kombinovat v jednom průduchu.

UMÍSTĚNÍ KOMÍNA

Komín může být umístěn takřka kdekoli. Vzhledem ke svislým konstrukcím může být:
Vestavěný - nejběžnější typ, komín je součástí nosné zdi a staticky souvisí s objektem
Přistavěný - může mít jednu společnou stranu s nosnou zdí, nebo může být částečně zabudovaný do zdi
Samostatně stojící - kdekoli v místnosti nebo v exteriéru, nezávisí na poloze nosných stěn

MATERIÁLY KOMÍNA

Technologie výstavby komínů je různá. Komín se může zdít, a to jak z cihel nebo tvárnic, tak i třeba z kamene. Dalším způsobem je komín monolitický. Ten bývá většinou ze železobetonu a jeho oprava je vždy složitější. Poslední technologií je komín montovaný. Materiálově může být ze železobetonu i z kovu, jehož dílce se skládají a připevňují do jednoho celku. Díky jeho složení z několika kusů je snadněji opravitelný.

Konstrukce komína se skládá z komínového pláště, komínového průduchu, sopouchů, vybíracího (vymetacího) otvoru a komínové hlavy.

Komínový plášť

Je to konstrukce, která obaluje komínový průduch. Musí být z nehořlavého materiálu a hlavně odolná vůči účinkům spalin. V místě nad střechou, kde na ni působí povětrnostní vlivy, musí odolávat mrazu.
Stropní konstrukce musí být v místě styku s komínem upravena tak, aby plnila svůj účel, ale nezasahovala do konstrukce komína.

Komíny se dělí dle počtu plášťů na jednoplášťové, dvouplášťové, tříplášťové a víceplášťové (používají se pouze výjimečně).
Jednoplášťový komín má vnitřní část pláště vymazanou pouze cementovou maltou. Tyto komíny už se v zásadě nepoužívají, ale pořád jsou k vidění ve starých budovách.
Dvouplášťový komín má plášť vyvložkovaný, a to většinou ze šamotových, nerezových či keramických vložek
Tříplášťový komín, je vytvořen speciálními tvarovkami, které mezi pláštěm a vložkou vytvoří vzduchovou mezeru. Dnes je tento typ komína hodně používaný.

Komínový průduch

Průduchy se navrhují v různých půdorysných tvarech. Nejčastějšími tvary jsou kruhové - nejvýhodnější z hlediska volného proudění spalin, čtvercové, obdélníkové či oválné. Důležitá je také plocha průřezu. Úzké komíny jsou do 400 m2, střední komíny nad 400 m2 a nad 2025 m2 označujeme průchod jako průlezný. Minimální dovolený průřez komínového průduchu se odvíjí od druhu paliva. U plynných paliv je to 100 mm, u kapalných 110 mm a u tuhých je to 120 mm až 140 mm dle půdorysného tvaru a plochy průřezu.

Konstrukční provedení komínového průduchu

Komínové průduchy mohou být podlažní - tzn., že v každém podlaží začíná nový průduch, průběžné - průduchy probíhají celou výškou objektu, nebo se společným sběračem (viz obr.)

Dále může být průduch přímý nebo uhýbaný. Úhyb se dovoluje do sklonu max. 15°, při výjimečných situacích u rekonstrukcí do 30°.

K připojení spotřebičů na komínový průduch slouží tzv. sopouch. Sklon napojení sopouchu do komínového průduchu závisí na tloušťce komínového pláště. Např. při tloušťce menší jak 250 mm může být sopouch připojen přímo - tzn. kolmo k průduchu.

Vybírací otvor

Slouží k vybírání tuhých částí spalin. Umisťuje se do nejnižšího podlaží tak, že spodní hrana otvoru musí být min. 300 mm a max. 1000 mm nad podlahou. Samotná podlaha musí být alespoň 1,5 m od vybíracího otvoru z nehořlavého materiálu. Otvor je uzavřen plynotěsnými dvojitými komínovými dvířky z plechu či oceli.

Vymetací otvor

Zřizují se u komínů, které nelze vymetat ústím komína. Navrhuje se na půdě domu ve výšce 800-1200 mm nad podlahou. Délka komínového průduchu nesmí být nad vymetacím otvorem větší jak 6 m a podlaha musí být nespalná ve vzdálenosti min. půl metru od otvoru. Opět je otvor uzavřen plynotěsnými dvojitými komínovými dvířky z plechu či oceli.

Pokud lze komín vymetat ze střechy přímo ústím, poslouží nám komínová lávka. Nášlapná vrstva na konstrukci je většinou ze dřeva a celá se situuje co nejblíže komínu. Lávka může být provedena i jako speciální druh střešních tašek.

Ústí komína musí být kryté před deštěm, sněhem a povětrnostními vlivy komínovou hlavou. Vyrábí se z odolného a mrazuvzdorného materiálu. Je-li vytvořena z betonu, musí mít horní sklon v poměru 1:15, aby mohla dešťová voda volně odtékat.

Nejdůležitějším faktorem při vytváření komína je správná výška tělesa nad střechou. Tam je komín vystavován neustálému náporu větru a mrazu a je neustále ochlazován, což vede ke snížení tahu v komínovém průduchu. Proto se mimo jiné doporučuje, aby byla část komína, která ční nad střechu, odolná vůči mrazu. Norma uvádí nejmenší dovolené výšky komína nad střechou u plochých střech (plochou střechou rozumíme všechny střechy do sklonu 20°), šikmých střech a vzhledem k nástavbám a sousedním objektům. Nejmenší dovolené výšky komínů - viz obrázky.

Způsob vyústění komína nad šikmou střechou

Způsob vyústění komína nad plochou střechou

Chystáte realizovat novou střechu nebo renovovat starou?

Vyzkoušejte našeho Průvodce novou střechou, který Vám pomůže s výběrem a realizací střechy od A do Z. Informace na jednom místě.

Dozvědět se více