Konečně. Česko má nový stavební zákon pro 21. století

„Mám opravdu upřímnou radost, že poslanci pro nový stavební zákon zvedli ruce. Svědčí to o jejich odpovědnosti, za což jim děkuju. Znovu zdůrazňuji, že je opravdu jedno, která strana zákon předložila. Všechny strany, které zákon podpořily, přispěly k rozvoji naší země a zvýšení konkurenceschopnosti. Nový zákon je cestou, jak konečně stavět byty, což pomůže vyřešit krizi dostupnosti bydlení. Jsem také ráda, že Česká republika nezažije další čtyři zbytečné roky byrokratického pekla,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

Nový stavební zákon zavádí lhůty tam, kde dnes chybí, a především obsahuje mechanismy pro jejich dodržování, aby stavebník na vyřízení žádosti již nečekal dlouhé roky.

 

„Na tomto zákoně jsme tvrdě pracovali a o jeho prosazení jsme museli bojovat, proto jsem ráda, že poslanci jeho kvality dokázali ocenit. Všichni chceme jednu a tu samou věc, a to je urychlení stavebního řízení. Nový stavební zákon se dnes může zdát stejně revoluční jako kdysi nový občanský zákoník, a přesně takové řešení dnešní tristní stav vyžaduje,“ dodala Dostálová.

Mladé rodiny už nebudou čekat věčnost na to, aby si mohly vystavět své domy. Základní lhůtou pro rozhodnutí stavebního úřadu je v případě rodinného domu 30 dní, přičemž tuto lhůtu může v odůvodněných případech stavební úřad prodloužit o dalších 30 až 60 dní. V rámci zrychleného řízení v případech, kde nejsou žádné rozpory, bude možné vydat stavební povolení již jako první úkon v řízení, tj. už za 30 dní.

 

Dodržování lhůt ze strany úřadů zajistí fikce souhlasu, která stanoví, že pokud se dotčený orgán nevyjádří, bude to pokládáno za bezvýhradný souhlas. Ta bude platit i pro orgány, které nebudou integrovány pod stavební úřad.

 

Zákon počítá s přechodem stavebních úřadů pod stát. Vznikne tak čistě státní stavební správa. Občan díky ní dostane profesionální a rychlou službu od úředníka, který bude zastupitelný, takže už se nestane, že by našel na dveřích ceduli: Pro nemoc zavřeno. Dnes je totiž 16 procent stavebních úřadů jednohlavých. Nová státní stavební správa umožní sdílení úředníků, což přispěje k dodržování lhůt. Díky digitalizaci nebudou muset úředníci cestovat, naopak ze svého úřadu budou schopni řešit žádosti na dálku. Úředníci navíc již nebudou ovlivňováni politickým vedením obcí, jak je tomu dnes. Budou rozhodovat nezávisle a bez strachu o svou kariéru nebo odměny a občan se již nebude muset bát hádek se starostou.

„V neposlední řadě stavební řízení urychlí digitalizace, která zjednoduší komunikaci nejen mezi stavebníkem a úřadem, ale i mezi dotčenými orgány. Lidé tak budou moci vyřizovat stavební povolení klidně doma z gauče v obýváku,“ dodala Dostálová.

Dálnice se v Česku v průměru povoluje 13 let, bytový dům v Praze pět. Zdlouhavé povolovací řízení odrazuje investory, kteří radši zainvestují v zahraničí, kde ví, kdy se jejich projekt rozjede. Stavebníci budou do 345 dnů vědět, zda mohou stavět či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. U záměrů, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí, půjde o 375 dnů. Toto jsou ovšem maximální, nepřekročitelné lhůty. V praxi bude povolování mnohem kratší. Tyto maximální lhůty platí například při komplikovaném doručování do ciziny nebo tam, kde probíhá dědické řízení. Takové lhůty stanovil věcný záměr zákona, a ty držíme.

Vládě se podařilo vyjednat rekordní objem dotací z Evropské unie. Na programové období 2021-2027 je připraven téměř bilion korun. Velká část těchto prostředků bude využita právě na stavební projekty, jako jsou stavby silnic, obchvatů, železnic nebo vodohospodářských projektů.

Řada velkých projektů však nemůže začít bez povolení stavebního úřadu, přičemž získání takového povolení trvá u strategických staveb dlouhé roky. Bez nového stavebního zákona by hrozilo, že nám EU dotaci neproplatí právě kvůli zdlouhavému povolovacímu řízení. S novým stavebním zákonem, který Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo, přijde dodržování lhůt a zjednodušení celého byrokratického procesu, což nám v konečném důsledku ulehčí i čerpání z evropských fondů.

 

Občan se už nebude muset bát, že se proti rozhodnutí stavebního úřadu někdo odvolá a úřady si jeho případ mezi sebou budou přehazovat jako horký brambor. Zákon zavádí apelační princip, který stanoví, že odvolací orgán bude muset ve věci rozhodnout.

Současný institucionální model stavebních úřadů je nepřehledný a komplikovaný, jelikož kromě obecných existuje i řada speciálních stavebních úřadů pro různé druhy staveb, jako jsou speciální, vojenské, drážní či vodoprávní.

 

Nová státní stavební soustava přenáší stavební úřady přímo pod stát a vytváří zcela novou dvoučlánkovou strukturu v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (v současnosti se počítá se sídlem v Ostravě) a se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem se sídlem v Praze, který bude zároveň řešit zákonem vyhrazené stavby, jako jsou například dálnice či letiště. Základním stupněm stavební soustavy se stanou krajské stavební úřady sídlící v krajských městech s územními pracovišti v obcích.

 

V první řadě ministerstvo vyvine veškeré úsilí, aby všichni úředníci vykonávali svou činnost ve stejných budovách, kde v současné době pracují. Pokud nebude uzavřena dohoda mezi státem a územně samosprávnými celky, teprve poté se bude jednat o jiných vhodných prostorech formou pronájmu.

V zájmu ochrany přírody i památek do nové stavební soustavy nebudou zcela integrovány některé dotčené orgány, jako Agentura ochrany přírody a krajiny v otázkách zvláště chráněných území, nově se však bude vyjadřovat jen jedním dokumentem a ne několika, jak bylo běžné doposud. Orgány památkové péče budou integrovány částečně, a to v ochranných pásmech nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Ostatní procesy týkající se památek zůstanou nadále v kompetenci orgánů státní památkové péče. Do Nejvyššího stavebního úřadu nebude integrován Hasičský záchranný sbor. Žádný z těchto orgánů se však nevyhne přísnému dodržování lhůt, i pro ně bude platit fikce souhlasu.

V současnosti stavební úřady na obcích zaměstnávají přibližně 7000 úředníků. Díky zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci by práci mělo být schopno vykonávat pouze 4 až 5 tisíc zaměstnanců. Úředníci vstoupí do služebního poměru a budou navíc jednotně metodicky vedeni. Tím se zamezí chybným úředním postupům, a tudíž dojde k urychlení procesu žádosti.

Dnes stavebník obvykle potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení, nezřídka i vyjádření vlastníků dopravní a technické infrastruktury a závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů.

 

S novým stavebním zákonem bude potřebovat pouze jedno povolení jediného stavebního úřadu. Stavební úřad bude vyřizovat téměř všechny dokumenty, které si dnes zajišťuje stavebník sám. Vše se podstatně ulehčí pro jakéhokoliv stavebníka – ať už pro občana s plány na rodinný dům, nebo velkého investora, který se kvůli stavbám dálnic, železnic, leteckých drah, jaderných elektráren a dalších významných staveb bude moci obrátit na specializovaný stavební úřad.


Na stavbu vám bude stačit jedno povolení

Všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury budou probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek stavebník nově podá žádost elektronickou, kterou do systému nahraje včetně projektové dokumentace.