Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Vizualizace střechy

Zákony, normy

Seriál Nový stavební zákon - 1. díl - Časté dotazy

26. 5. 2021

Představujeme vám nový seriál, který vás krok po kroku provede dlouho očekávaným novým stavebním zákonem. V prvním díle najdete odpovědi na často kladené dotazy ohledně tohoto zákona.

V čem budou spočívat základní změny v novém zákoně?

Ministerstvo si dává za cíl, aby občané měli možnost získat povolení k realizaci stavby do 1 roku od podání „bezvadné“ žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby, včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí, a to včetně soudního přezkumu. Dále se předpokládá zavedení integrace dosavadních samostatných procesů (vydání závazných stanovisek, územního rozhodnutí, stavebního povolení) do jediného řízení se souběžným vyhodnocováním všech veřejných zájmů zakončeného jediným rozhodnutím.

Celá plánovaná změna stavebního práva bude náročná na řízení a interní organizaci práce na stavebních úřadech. Výsledkem bude zrychlení a zjednodušení pro běžného občana i většího investora, a to za to rozhodně stojí. Podmínkou úspěšného nastavení a fungování nového systému je celková digitalizace správních řízení a podkladů pro vydání rozhodnutí. Ve zkratce se jedná o zrychlení a zefektivnění povolovacích procesů ve všech právních předpisech, které upravují, nebo se dotýkají veřejného stavebního práva v České republice.

Dojde také k reformě stavební správy založené na vyčlenění části stavební správy ze spojeného modelu veřejné správy, sjednocení stavebních úřadů do soustavy státních stavebních úřadů a vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu jako ústředního orgánu státní správy. Zároveň bude redukován počet dotčených orgánů s cílem jejich maximální integrace do státní stavební správy (zejména) na úrovni krajů. V řízeních vedenými stavebními úřady obcí s rozšířenou působností budou krajské stavební úřady v pozici dotčených orgánů vydávat stanoviska/ vyjádření. Maximální integrace však neznamená úplná, například Hasičský záchranný sbor do Nejvyššího stavebního úřadu integrován nebude a bude dále dotčeným orgánem v oblasti požární ochrany, v oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva a v oblasti IZS.


Vyřeší zákon i další problémy jako jsou systémová podjatost, černé stavby apod.?

Aby bylo maximálně eliminováno riziko systémové podjatosti, přináší rekodifikace stavebního práva institucionální změnu spočívající ve vytvoření soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Nejvyšší stavební úřad bude ústředním správním orgánem, který nebude podřízen žádnému z ministerstev. V jeho čele bude stát vládou jmenovaný předseda ve služebním poměru ke státu, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy. Nový institucionální model povede též k řešení palčivého problému černých staveb, neboť umožní čerpat dostatečné množství finančních prostředků na výkon rozhodnutí, kterými se nařizuje odstranění nepovolených staveb. Současný spojený model veřejné správy totiž financování přenechává na samotných obcích, které tyto úkony často nejsou schopny dostatečně financovat ze svých rozpočtů.


Jaké další konkrétní změny se dočkají malí, ale i velcí stavebníci?

Nová právní úprava nejen integruje dosavadní samostatné procesy se souběžným vyhodnocováním všech veřejných zájmů do jediného řízení, ale současně odstraní stávající nepřehledné množství povolovacích postupů (územní rozhodnutí, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, stavební povolení, ohlášení stavby, společné řízení, územní souhlas, společný souhlas, veřejnoprávní smlouva, autorizovaný inspektor a kombinace uvedeného). V rámci nové státní stavební správy rovněž umožníme sdílení úředníků na úrovni krajů, tzn., že bude zajištěna činnost stavebního úřadu tam, kde není dostatečně personálně podchycena, což současný systém stavební správy neumožňuje. Díky centralizaci dojde také ke sjednocení metodického vedení a sjednocení postupů úředníků. Právě toto je nyní častým problémem v praxi. Vytvoří se nová soustava stavebních úřadů.

Nový stavební zákon omezí zbytečné papírování
Nový stavební zákon omezí zbytečné papírování


Nebudou se stavební úřady rušit?

Rekodifikace povede z institucionálního hlediska k vybudování nové dvoučlánkové soustavy stavebních úřadů tvořené Nejvyšším stavebním úřadem, Specializovaným stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady se sídlem v jednotlivých krajích. Na úrovni obcí s rozšířenou působností zůstane současný spojený model veřejné správy zachován a výkon stavebního úřadu bude zajištěn v přenesené působnosti. Vytvoření nové struktury státní stavební správy bude zásadní změnou, která odstraní nedostatky v činnosti stavebních úřadů a dotčených orgánů. Pro občany to bude v důsledku znamenat i lepší orientaci v tom, že budou komunikovat pouze s jediným (stavebním) úřadem. Nejvyšší stavební úřad bude ústředním správním úřadem s celostátní působností. Oddělením státní správy od samosprávy na úrovni krajů zčásti zmizí i hrozba systémové podjatosti, která plyne právě ze spojeného modelu veřejné správy, což je dnes velkým problémem.



Co přinese slibovaná digitalizace stavebního řízení?

Občané už nebudou muset obcházet úřady, ale vše vyřídí z pohodlí domova. Příprava – základ pro digitalizaci stavebního řízení a pro vznik elektronických systémů již byla zakotvena novelou zákona o zeměměřictví a stavebního zákona č. 47/2020 Sb. První velká změna je již samotná forma podání. Dosud stavebník podával žádost, ke které přikládal desítky příloh, potvrzení a razítek. Nově tak podá elektronicky žádost, kterou nahraje, včetně projektové dokumentace a přílohy v digitální podobě prostřednictvím internetu do systému. Stavebník již bude podávat jen jeden návrh, odpadne podání až několika desítek žádostí, jak je tomu dnes. Digitálně řízený proces stavebního řízení umožní po podání návrhu, včetně projektové dokumentace, a po kontrole věcné správnosti vydat stavební povolení. Systém současně upozorní všechny, kterých se řízení dotýká, aby se k takovému návrhu mohli v rámci úřadu i mimo něj vyjádřit, a tak hájit svá práva. Digitalizace procesu také umožní nahlížet stavebnímu úřadu, dotčeným orgánům a účastníkům řízení v jeden okamžik do stejných podkladů.

Díky digitalizaci vše zvládnete z pohodlí domova
Díky digitalizaci vše zvládnete z pohodlí domova

Budou mít občané, majitelé pozemků, samosprávy, památkáři a experti na životní prostředí možnost být účastníky stavebního řízení podle nového stavebního řízení?

Podle návrhu stavebního zákona bude účastníkem řízení o povolení stavby i nadále obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, dále vlastník pozemku nebo stavby, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, a i vlastník sousedního pozemku nebo stavby, který může být na svých vlastnických právech povolením záměru přímo dotčen. Krom toho budou záměr posuzovat dotčené orgány z pohledu „svého“ zákona, jehož veřejný zájem chrání, jako jsou třeba památkáři, a stavební úřad z pohledu integrovaných agend, jako je třeba ochrana životního prostředí. Tedy nijak nedojde k ohrožení veřejných zájmů ani zájmů vlastnických.


Kdo všechno stojí za novým zákonem?

Nový stavební zákon byl vytvořen Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR (dále HK ČR). O zapojení HK ČR bylo rozhodnuto z důvodu maximálního zrychlení prací na rekodifikaci tak, aby Parlament ČR mohl schválit nový stavební zákon již za tři roky. HK ČR byla za odborného partnera zvolena jako největší představitel malých i velkých podnikatelů proto, aby do nové úpravy stavebního práva přenesla praktické zkušenosti podnikatelů a investorů a již v průběhu prací mohla být nalezena co nejširší shoda na nové podobě stavebního zákona. K podobnému kroku stát v minulosti přistoupil třeba u nového občanského zákoníku. Spolupráce byla stvrzena memorandem, které bylo po jeho podepsání zveřejněno na stránkách MMR i HK ČR.

Na přípravě nového stavebního zákona se však podílely i jiné subjekty. V prvé řadě členové sedmi pracovních skupin zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a také členové Kolegia ministryně pro rekodifikaci veřejného stavebního práva, kteří v rámci jednání vznášeli své podněty i připomínky. Členy těchto platforem jsou zástupci dalších odborných skupin, spolků a asociací, mimo jiné obě profesní komory ČKA a ČKAIT, Svaz průmyslu, Svaz podnikatelů ve stavebnictví nebo Česká společnost pro stavební právo. V průběhu projednávání návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona byly pracovní skupiny dále rozšířeny o zástupce všech resortů.

Logo Ministerstva pro místní rozvoj
Logo Ministerstva pro místní rozvoj


Kdy bude nový zákon platit? Kdy se počítá s nabytí účinnosti? Jaký je nyní další legislativní postup?

Na paragrafovém znění nového stavebního zákona, jehož cílem je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení, začal tým pracovat neprodleně po schválení věcného záměru v červnu 2019. Návrh paragrafového znění byl odeslán do meziresortního připomínkového řízení 25. listopadu 2019. Na konci května 2020 byl návrh zákona upravený dle vypořádání připomínek předložen Legislativní radě vlády. Před koncem srpna zákon schválila vláda a v říjnu by jej měli začít projednávat poslanci. Ministerstvo pro místní rozvoj podniká veškeré kroky k tomu, aby nový stavební zákon, který v mnohém usnadní život jak malým, tak velkým stavebníkům, byl platný na jaře roku 2021 a postupně pak nabýval účinnosti do 1. července 2023.



Zdroj článku: Ministerstvo pro místní rozvoj


Štítky: Zákony, normy, Stavby, stavebnictví

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.

Rubriky článků