Doplňkové konstrukce ve střeše, ostatní informace

Zateplení střechy - Nadkrokevní systémy - seriál Moderní střecha

22. 7. 2010

Nadkrokevní zateplení je logickým vyústěním trendu přiznávání krokevních prvků v interiérech a minimalizace tepelných mostů. Kromě vizuálního efektu má střecha provedená systémem nadkrokevního zateplení ještě efekt funkční. Takto provedená střecha, dobře navržená, nevystavuje nosné prvky střechy - krokve - riziku dlouhodobého vystavení vlhkosti vznikající kondenzací. V interiérech objektů, kde jsou krokve umístěny, je prakticky stálá teplota a poměrně malé výkyvy z pohledu relativní vlhkosti. Oproti tomu krokev umístěná v klasické šikmé střeše je vystavena rozhodně větším teplotním i vlhkostním výkyvům, její vlhkost meziročně kolísá s množstvím kondenzátu v tepelné izolaci. Při dobrém řešení detailů střechy z pohledu tepelných mostů - štítová zeď, nadezdívky pod krokvemi ve styku se střešní konstrukcí apod., je nadkrokevní skladba z pohledu tepelných mostů volbou vynikající, tedy s tepelnými mosty minimalizovanými. Další výhodou je získání prostoru v interiéru a jeho členění.

   Nadkrokevní zateplovací systém Thermodach - Thermo Klasik (Polysytren)

Rozdělení nadkrokevních systémů

V podstatě lze tyto systémy rozdělit podle konstrukčního řešení na dvě varianty provedení:

- Kontralatě* jsou provedeny na sekundárním nosném systému

- Kontralatě jsou neseny tepelnou izolací

U prvního z těchto systémů je do vrstvy tepelné izolace vložen nosný prvek - za méně vhodné lze považovat prvky vytvářející poměrně velký tepelný most, jako například dřevěný rám - tím se částečně eliminuje jedna z výhod nadkrokevního zateplení, kterou je praktická absence tepelných mostů. Lepším řešením je například systém dodávaný společností Rockwool, kde jsou kontralatě ukládány do kovových držáků, které ale nejsou průběžné, jde o jakési ostrůvky v tepelné izolaci, takže se nejedná o dramatické tepelné mosty.

Druhé řešení - kontralatě jsou neseny tepelnou izolací - je funkčně o něco lepší, protože téměř absolutně eliminuje v ploše střechy tepelné mosty. Zde jsou kontralatě položeny na tepelné izolaci a jsou přes ni kotveny až do krokví. Vcelku zanedbatelným tepelným mostem je tedy jen kotevní šroub. Šrouby je nutné volit speciální, určené právě pro tyto aplikace. Jako příklad je možné uvést typ TWIN UD, které využívá několik dodavatelů nadkrokevních systémů zateplení. Šroub je opatřen dvěma závity, jeden, který se zachytí v krokvi a druhý, který se zašroubuje v oblasti kontralatě. Kontralať je tedy šroubem pevně chycena a nedochází k jejímu pohybu. Jako tepelné izolace by mělo být užito velmi tuhých desek izolace, výhodné jsou zejména desky pěnového polystyrenu o vysoké pevnosti (EPS 150S stabil, ideálně ve formě kašírovaného polystyrenu - tzn. z výroby opatřené asfaltovým pásem, který tvoří i pojistnou hydroizolaci) nebo desky polyuretanové (PUR či polyisokyanurátové PIR), které výrobce označí pro nadkrokevní zateplení vhodné, rovněž ve formě s pojistnou hydroizolací (desky PIR či PUR jsou dokonce už dnes vyráběny i v takové formě, že na střeše není potřeba bednění, protože tepelná izolace je například opatřena velkoformátovou deskou na bázi dřeva na spodní straně už z výroby).
Skladba s PIR deskou (zdroj www.bauder.cz)

Kontralatě v případě nadkrokevního systému, kde je kontralať kotvena přes tepelnou izolaci do krokve, je nutné dimenzovat širší, například 80 nebo 100 mm. To proto, aby bylo zatížení na tepelnou izolaci roznášeno větší plochou než běžných 50-60 mm. Návrh takovéhoto zateplení by se měl zakládat mimo jiné na tepelně-technickém a statickém výpočtu).

Skladba nadkrokevního zateplení od Interieru po Exterier:

- nosná konstrukce tvořená pohledovými krokvemi
- pohledové bednění
- ochranný pás V13
- parozábrana (například asfaltový pás s hliníkovou vložkou)
- tepelná izolace EPS 150S stabil s nakašírovaným asfaltovým pásem V60S35-25
- kontralať 80/40 mm (š/v) nakotvena šrouby TWIN UD do krokví
- laťování
- skládaná nebo jiná krytina (například Bramac, Tondach, KM Beta apod.)

Měla by být dodržena zásada, že parozábrana je mnohem účinnější než pojistná hydroizolace.
Skladbu by měl vždy navrhovat projektant s ohledem na místní podmínky, požární požadavky, charakter místností pod střechou apod. Tomu je také potřeba přizpůsobit materiálový výběr. Stejně tak tloušťka tepelné izolace není univerzální, ale dle užitého materiálu bude s ohledem na normu stanovena příslušná minimální tloušťka materiálu. Například z uvedených možností bude nejnižší tloušťka izolace u PUR či PIR izolace, silnější vrstva bude polystyrenu a největší dimenzi zateplení při stejné izolační schopnosti bude mít minerální vlna. Při použití minerální vlny je výhodné, vzhledem k propustnosti vodních par, použít jako pojistné hydroizolace vysoce difuzní kontaktní hydroizolaci.

V posledních letech se dostávají do hledáčku investorů také polystyrenové tvárnice, které zároveň slouží jako laťování střechy. U těchto systémů bych si dovolil upozornit na to, že ve většině případů nesplňují požadavek některých výrobců na větranou mezeru po krytinou o dimenzi alespoň 20 mm.

Další články z kategorie: Doplňkové konstrukce ve střeše, ostatní informace ZDE




autor: Krytiny-Střechy.cz; JN

Chystáte realizovat novou střechu nebo renovovat starou?

Vyzkoušejte našeho Průvodce novou střechou, který Vám pomůže s výběrem a realizací střechy od A do Z. Informace na jednom místě.

Dozvědět se více