Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Vizualizace střechy

Doplňkové konstrukce ve střeše, ostatní informace

Difuzní fólie na šikmé střeše

22. 3. 2013

Nedostatek skládaných krytin, kterým je propustnost pro větrem hnaný sníh, prach a vodu, případně pro vodu při hydrostatickém tlaku, se eliminuje ve skladbě střešního pláště doplňkovou vodotěsnicí vrstvou, která odvádí klimatickou vlhkost, případně i vodní páru difundující z interiéru a kondenzující pod skládanou krytinou.



Obvykle se jedná o povlakovou vodotěsnicí vrstvu provedenou z fólií nebo asfaltových pásů. Přeložení jednotlivých pásů tvořících doplňkovou vodotěsnicí vrstvu je stanoveno v technických předpisech výrobce a je zpravidla ve směru vertikálním i horizontálním 100-150 mm. Po dobu výstavby nebo v případě mechanického poškození skládané krytiny se krátkodobě využívá jako provizorní vodotěsnicí vrstva (může být krátkodobě mechanicky namáhána) a je nutné ji napojit na okapní systém. Ochrana před vlhkostí a prachem zlepšuje využitelnost a životnost podkrovních prostor.

Použití doplňkové vodotěsnicí vrstvy rovněž limituje minimální sklon střešní roviny u jednotlívých skládaných střešních krytin.

Původně se pro účely doplňkových vodotěsnicích vrstev užívalo asfaltových pásů s papírovou vložkou (užívané pod skládané krytiny z azbestocementových šablon, břidlice a plechové krytiny hladké na drážky nebo lišty), posléze polyetylenových izolačních fólií a těžkých asfaltových pásů s vysokým difuzním odporem. Vzniklé nevhodné řešení difuze vodní páry ve střešním plášti (nepropustná fólie zadržovala vodní páru a docházelo ke kondenzaci) bylo řešeno vytvořením větrané vzduchové vrstvy pod pojistnou hydroizolací v horní části výšky krokví, tj. užívá se tzv. tříplášťový střešní plášť, v literatuře nazývaný "studená střecha". Nevýhodou tohoto řešení je nutnost rezervace části výšky krokve pro vzduchovou mezeru (nižší výška tepelného izolantu vloženého mezi krokve), plošně nepodepřená vodotěsnicí vrstva má nižší spolehlivost.

Difuzní fólie Tyvek - Soft

Zásadní změnu v možnostech navrhování přinesla aplikace tzv. difuzních fólií s hodnotou ekvivalentní difuzní tloušťky Sd = 1,5-3,0 m. Jedná se o difuzní fólie vytvořené mikroperforací (otvory projde zespodu plynná vodní pára, ale povrchové napětí kapalné vody neumožňuje pronikání srážkové vody z horní strany). V kontaktu s podložkou dochází ke změně místních tlakových poměrů a k vtahování vody přes mikroperforaci v pojistné hydroizolaci do spodních vrstev.

Vývoj technologií umožnil následně výrobu tzv. difuzně otevřených fólií s hodnotou sd ≤ 0,3 m. Jedná se o fóliové materiály (zpravidla netkané textílie z umělých vláken), které
jsou schopny na vnějším povrchu odolávat hydrostatickému tlaku a spodní stranou umožnit snadný prostup vodní páry. Nejkvalitnější difuzně otevřené fólie mají hodnotu Sd ≤ 0,02 m. Difuzně otevřené fólie umožňují vynechat větranou vzduchovou vrstvu pod pojistnou hydroizolací - tj. provést tzv. dvouplášťový střešní plášť, také nazývaný v literatuře ,,teplá střecha".


Fólie s vlastností sd ≥ 0,3 pak umožňují pouze omezený prostup vodní páry a jsou označovány za difuzně uzavřené (podobně fungují i asfaltové pásy).


V současné době užívané materiály doplňkových vodotěsnicích vrstev mohou být obdobné jako u povlakových krytin, ale nejvíce se zde používají fólie lehkého typu. Jedná se o tenkou plastovou nesvařitelnou fólii, vyrobenou obvykle na bázi polypropylenu (PP), polyesteru (PES), polyolefinu (PO) a polyethylenu (PE), ať již ve variantě difuzně otevřené, či uzavřené. Hmotnost tohoto materiálu je obvykle menší než 200g/m2 a může být určen také pro parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvu. V případě aplikace ve funkci vodotěsnicí vrstvy se s fólií lehkého typu setkáváme zásadně u sklonitých větraných střech pod krytinou, ať už ve formě difuzně otevřené, nebo uzavřené vrstvy. Fólie těžkého typu lze oproti tomu v přesazích horkovzdušně svařovat a používají se obvykle jako hlavní vodotěsnicí vrstva (resp. krytina) u plochých střech. Tlouštka se pak pohybuje od 1 mm.


Difuzní vlastnosti materiálu doplňkové vodotěsnicí vrstvy a parotěsnicí vrstvy v praxi tedy rozhodují o počtu větraných vzduchových vrstev ve skladbě. Základní vlastností z pohledu tepelněvlhkostního je tedy ekvivalentní difuzní tloušťka sd (viz. tabulka 1).  

Výrobek Ekvivalentní difuzní tloušťka sd [m]

Použití: V (volně prověšená), B (na bednění), TI (na tepelnou izolaci)

DRAGOFOL 3,0 V
DELTA - FOL PVG 3,0 V, B
DELTA - VENT S 0,02 V, TI
DELTA- MAXX 0,15 V, B, TI
TYVEK - SOFT 0,02 V
TYVEK- DRY 0,02 V, B
TYVEK- PLUS 0,02 V, TI
NICOFOL HP LlGHT 0,04 V, B
NICOFOL SUPER PLUS 0,05 V, B, TI
BRAMACFOL 0,1 V
BRAMAC PRO 3,0 V, TI
BRAMAC UNIVERSAL 0,03 V, B, TI
JUTAFOL D110 4,0 V
JUTAVEK 0,04 V, B, TI
JUTAWEB 0,02 V, TI
ISOLA TOP 0,02 V, TI
ISOLA TOP 0,01 V, B, TI

Je-li ve skladbě jako doplňková vodotěsnící vrstva doporučena difuzně otevřena fólie je nutno dodržet jak technologii provedeni, tak navržený typ fólie. Každý výrobce difuznich a difuzně otevřených fólií ve svých technických podkladech udává hodnoty sd a zároveň způsob uložení, tj. jestli je možno difuzní fólii celoplošně položit na tepelnou izolaci nebo bednění, nebo zda musí být volně prověšena mezi krokvemi bez kontaktu s ostatními vrstvami.

Velmi důležité je správné připojení pojistné hydroizolace k prvkům prostupujícím střešním pláštěm (komíny, instalační otvory, střešní okna apod.). Zde je nutno pojistnou hydroizolaci připojit tak, aby nedocházelo k zatékání vody do konstrukce střešního pláště (např. vytažením a připojením ke komínovému tělesu, odvodněním horních ploch u střešních oken, kde by se mohla zdržovat voda, apod.).

Při provádění střešních konstrukcí s vodotěsným podstřeším je doplňková vodotěsnící vrstva provedena jako povlaková krytina odolná proti tlakové vodě, například ze dvou asfaltových izolačních pásů typu (AP-S, AP-SM), případně fóliových nebo jiných povlakových vrstev. V tomto případě je nutno izolovat i tzv. kontralatě, aby nedošlo k jejich poškození vlivem zvýšené vlhkosti. (viz obr. níže)

povlaková krytina odolná proti tlakové vodě

Opravu doplňkové vodotěsnící vrstvy je možno provést standardně dodávanými opravnými páskami jednotlivých výrobců, případně přetažením nebo nahrazením poškozené části novou vrstvou pojistné hydroizolace.

U novodobých difuzních fólií je ale třeba upozornit na skutečnost, že nejsou zpravidla schopny delší dobu odolávat působení UV záření (výrobci udávají 1,5 až 6 měsíců). V případě, že by bylo působení UV záření na doplňkovou vodotěsnicí vrstvu delší vlivem včasného neprovedení vrstvy skládané střešní krytiny, může ve velmi krátké době dojít kjejí postupné degradaci.



Zdroj článku: Konstrukce šikmých střech


Konstrukce šikmých střech






autor: Straka Bohumil, Novotný Miloslav/krytiny-strechy.cz



Štítky: Dřevěné konstrukce

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.

Rubriky článků