Dřevo - Nejstarší stavební materiál

Dřevo patří k nejstarším stavebním mate­riálům. V současné době zaznamenávají dřevěné konstrukce celosvětově velký rozvoj. Hlavními důvody tohoto vývoje jsou výhodné konstrukční vlastnosti dřeva, zejména lehkost, snadná opracovatelnost a dobré izolační vlastnosti. Stále více jsou využívány i dobré vlastnosti lepených dřevěných prvků a kompozitních materiálů na bázi dřeva. Svuj podíl na stoupající oblibě dřeva mají také požadav­ky na ochranu životního prostředí, protože právě dřevo je jedním z mála stavebních materiálu, které jsou schopny se přirozeně obnovovat.

Na příčném řezu dřeva lze rozlišit několik charakteristických vrstev: na povrchu krnerje je vrstva kůry, jejíž spodní část tvoří lýko, pak následují letokruhy (za každý rok jeden) a Jpro­střed kmene je dřeň. Základní součástí dřeva jsou buňky mající zpočátku tvar nízkého hranolku, při růstu dřevin získávají protáhlý tvar a tvoří vláknitou strukturu dřeva.

Dřevo se skládá hlavně z celulózy (cca 50 %), hemicelulózy (cca 22 %) a ligninu (cca 22 %), které tvoří buněčné stěny. Zbylých 6 % jsou látky vytvářející vnitřek buněk, patří k nim pryskyřice, tuky, vosky, třísloviny, barviva, alkaloidy a látky minerální.

Chemicky se všechny druhy dřeva skládají ze stejných prvků, a to přibližně ve stejném množ­ství. Organické látky, tvořící převážnou část dřeva, obsahují kolem 50 % uhlíku, 43 % kyslíku, 6 % vodíku a 0,3 % dusíku. Zbytek do 100 % (tj. cca 0,7 %) tvoří látky minerální, obsahující draslík, sodík, vápník, fosfor, hořčík aj.

K současným trendům v použití dřeva v Evropě patří především prefabrikované rodinné domy, vícepodlažní budovy (bytové domy, administrativní budovy, školy atd.), lehké střešní konstrukce, smíšené konstrukce ze dřeva, oceli a betonu, lávky a silniční mosty. Snadná opracovatelnost a zpracovatelnost dřeva umožňuje široké možnosti ve volbě konstrukčních systémů (stě nové, skeletové i kombinované).

Klasické konstrukční systémy z masivního dřeva se v současné době těší značné oblibě a lze předpokládat, že v budoucnosti budou využívány stále častěji. Odlišnost současných dřevěných konstrukcí od dřívějších je zejména v moderní technologii výroby, která se kvalitativně liší od tra­dičního tesařského způsobu výroby.

Nové technologie jsou založeny na aplikaci prvků lepeného průřezu a prvků vyrobených z nových materiálů, případně vyrobených kombinací různých materiálů a za použití nových typů spojovacích prostředků.

Norma (SN EN 844-1 rozlišuje pojmy dřevo a dříví. Dřevo definuje jako substanci mezi dření a kůrou stromu nebo keře, obsahující lignin a celulózu. Dříví je definováno jako dřevo v podobě stojících nebo pokácených stromů nebo výřezů. Pojem kulatina je užíván pro dlouhé oblé dříví.