› Home › Poradenství, články › Krovy a dřevěné konstrukce › Krovy polovalbových střech - Seriál krovy a dřevěné konstrukce

Krovy polovalbových střech - Seriál krovy a dřevěné konstrukce

Krovy vaznicové soustavy

c) Krovy polovalbových střech

Umožňují zřizovat podkrovní místnosti. Rozdělení plných vazeb je stejné jako u sedlových střech. Při pohledu na štít se vyskytují u konstrukce dvě odlišná řešení:

Převislé konce okapových a středních vaznic přesahují štít jako podpory posledního páru zkrácených krokví, vrchem spojených vodorovným trámcem, o který se opírají zkrácené nárožní krokve a námětky polovalby.
(obr. 1A).

Střední vaznice tvoří uzavřený věnec u štítové zdi. Nárožní krokve polovalby jsou v dolní části uloženy na rozích vanicového věnce a vrchem se opírají buď o vrcholovou vanici, nebo ve sběžišti střech o poslední pár krokví plné délky. Námětky se pak rovnoměrně rozdělí při okapu polovalby (obr. 1B).

obr. 1. Kontrukce střechy polovalbové

1 - střešní vaznice, 2 - krokev polovalby, 3 - vazní trám

d) Krovy pultových střech (obr. 2)

Pultová střecha se tvarem rovná polovině střechy sedlové. Krovy této střechy se zhotovují ve vaznicové soustavě jen pro menší rozpětí, asi do 8 m. Pro větší rozpětí by byl krov vaznicové soustavy nehospodárný, a proto se nahrazuje příhradovými vazníky. Konstrukce jejich krovu má vždy vrcholovou vaznici podpíranou sloupky u štítové stěny (obr. 3), jen u krovů malých rozpětí bývá někdy vrcholová vaznice podepřena zděnými pilířky nebo položena na štítové zdi jako pozednice. Podle rozpětí krovu, sklonu střechy a polohy podpůrných zdí se navrhují v plných vazbách stolice kozové, ležaté, stojaté a věšadla. V příčném směru je krov zabezpečen vzpěrami a kleštinami. Pultový krov do rozponu 4 m je prázdný krov vytvořený jen krokvemi v potřebném sklonu, osedlanými na pozednici a hřebenové vaznici.

Příklady krovů pultových střech

obr. 2. Příklady krovů pultových střech

Kontrukce krovu pultové střechy na rozpon 5 - 7 m

obr. 3. Kontrukce krovu pultové střechy na rozpon 5 - 7 m

e) Krovy stanových střech (obr. 4)

Stanové střechy se konstruují nad půdorysem čtvercovým nebo obdélníkovým, nejsou-li délky stran příliš rozdílné, a nad půdorysem mnohoúhelníkovým. Nemají hřeben a střešní plochy se sbíhají ve vrcholu (sběžišti). Základním prvkem této střechy jsou nárožní krokve seřínuté do pětiúhelníku, obdobně jako u střechy valbové; vrchem se opírají o hrotnici. Ostatní krokve jsou námětné, lípnuté a přibité k nárožním krokvím hřeby nárožníky. Nárožní krokve jsou při dolním konci osedlány na pozednici, v horní části na vaznicový věnec, který musí být podpírán v rozích ležatou nebo stojatou stolicí; vrchem se opírají o hrotnici postavenou na střed vazního trámu. U menších krovů se vazní trámy ukládají na nosné zdi v úhlopříčkách a v místě křížení jsou buď přeplátovány, nebo jsou do sebe zapuštěny do hloubky 30 mm. Vaznicový věnec je podpírán šikmými sloupky zapuštěnými horním koncem do nárožních krokví a dolním koncem začepovanými do vazních trámů. Vaznicový věnec je zajištěn úhlopříčnými kleštinami, jejichž páry se vystřídají na výšku věnce.
Nad větším půdorysem se krov stanové střechy skládá ze stojatých stolic postavených na vazních trámech, zde položených kolmo na nosnou střední zeď. Pro zajištění stability a tuhosti konstrukce se kolmo k vazním trámům připojí výměny pro začepování vzpěr. Hrotnice je ukončena mezi úhlopříčnými kleštinami ve výši střední vaznice.

Krov stanové střechy; vazní trámy jsou uloženy úhlopříčně

obr. 4. Krov stanové střechy; vazní trámy jsou uloženy úhlopříčně

f) Krovy vlašské soustavy (obr. 5, obr. 6)

Konstrukce krovů vlašské soustavy patří mezi nejstarší a byla používána již ve starém Římě pro střechy s malým sklonem (v = 1/4 až 1/5 rozpětí).

Prováděly se nad jednoduchými půdorysy větších rozponů s tvarem střechy sedlové nebo pultové.
Nosnou konstrukcí vazníků - plných vazeb - jsou věšadla z hranolů, jejichž tvar a profily se řídí rozpětím. U této soustavy se krokve kladou rovnoběžně s okapem na vzpěry vazníků ve vzdálenostech 1 m. Tyto vzpěry se zapouštějí do krokví (vazniček) na hloubku 20 mm a proti pootočení se vazničky mohou zapřít špalíky (zvanými pachole) přibitými na vzpěry.

Vodorovné vazničky (krokve) částečně zavětrují vazníky v podélném směru a jsou obdélníkového průřezu. Hřebenová vaznička má pětiúhelníkový průřez a okapová lichoběžníkový. Plné vazby (vazníky) se osazují ve vzdálenostech 4 až 5 m a jsou v podélném směru vzájemně vyztuženy Ondřejovými kříži. Zavětrovací trámce se čepují buď ve svislé rovině do věšáků, nebo v šikmé rovině do obrysových vzpěr vazníků. Při velkých rozpětích se důležitý spoj hlavní vzpěry s vazním trámem u nosné zdi ještě vyztuží podpůrným krátkým sedlem, které je pomocí hmoždíků spojeno s vazním trámem. Bednění pro krytinu 25 mm tlusté se přibíjí na krokve ve směru spádu střechy. Střešní konstrukce této soustavy se vyznačují jednoduchostí a menší spotřebou dřeva. Princip podpírání vodorovných krokví byl přejat do novodobých střešních konstrukcí, ve kterých jsou věšadlové vazníky nahrazeny vazníky příhradovými nebo plnostěnnými.

Vlašská soustava