Stavba krovu - Seriál krovy a dřevěné konstrukce

Založením profilu rozumíme narýsování plné vazby ve skutečné velikosti, v měřítku 1 : 1. Postupujeme takto:

Vyhledáme dostatečně velké rovné místo pro provizorní pracovní podlahu položenou na polštáře z trámů. Pro jednoduchý krov sedlové střechy lze prkennou podlahu zhotovit z prken položených pod příští prvky profilu krovu. Prkna však musí být řádně zajištěna proti posunutí kolíky, zaraženými do země.

Na tuto pomocnou konstrukci se tužkou přesně narýsují všechny konstrukční prvky krovu. Začínáme zpravidla od vazního trámu. Na pomocné prkno narýsujeme horní hranu vazního trámu a jeho délku; skutečné rozměry si předem ověříme přímo na stavbě. Na prkně vyznačíme i obvodní zdi, vyložení římsy, střední zdi a střed stavby.

K vyznačenému středu položíme prkno kolmo k prknu s vyznačeným vazním trámem a na něm vztyčíme kolmici, která má probíhat středem prkna. Kolmici vztyčíme buď tzv. paterkou - trojúhelníkem sbitým z latí, o stranách v poměru 3 : 4 : 5 (obr. 1), nebo pomocí průsečíků kružnice (obr. 2). Na této kolmici vyznačíme výšku hřebene.

Pak na pomocná prkna narýsujeme krokve (zpravidla stačí vrchní hrana), dále pozednice a vaznice. Na pomocná prkna pod vaznicemi se narýsují sloupky a konečně vzpěry. Po přiložení řeziva se nakreslené obrysy zakryjí, proto je nutné všechny čáry přetahovat, aby se mohly řádně opsat.

Po zakreslení obrysů musíme znovu zkontrolovat správnost rozměrů a teprve potom opíšeme jednotlivé dílce konstrukce. I zde platí zásada "dvakrát měř a jednou řež".

Mají-li jednotlivé dílce stejné rozměry, opíšeme ze šablony pouze jeden dílec, podle něhož opíšeme a opracujeme ostatní.

Při opisování musíme na dílce přenést všechna sedla, čepy, dlaby apod. Části dřeva, které se mají odříznout, se ihned zašrafují (obr. 3).

Po zaříznutí horního konce krokve se musí ještě doplnit opsání spoje na otřich. Šířka krokve se rozdělí na tři díly a pomocí úhelnice se doplní šířka čepu. Ostřih se sesadí ještě na šabloně dohromady, vyvrtá se v něm otvor a zarazí se kolík. Potom se na krokve narýsují sedla pozednic a vaznic a průsečíky kleštin. Při taškové krytině narýsujeme na vrchní hranu krokví rozdělení latí.

Plnou vazbu, tj. vazní trám se stolicí, opisujeme stejným způsobem.

Obr.1 - "Paterka" pro vytyčení pravého úhlu




Obr.2 - Vytyčení pravého úhlu kružnicemi

Sloupky položíme pod vaznice, opíšeme čepy do vaznice a do vazního trámu a dlaby pro vzpěru. Kleštiny se do sloupků zapouštějí zpravidla kampem; proto se musí vždy přikládat, aby kamp správně sedl. Vazní trámy přiřízneme a provedeme na nich dlaby pro sloupky a vzpěry. Pak vyhloubíme na sloupcích čepy, ve vzpěrách šikmé čepy rovnočelné se zapuštěním. Nakonec celou stolici sesadíme a případné nedostatky opravíme.

Všechny krokve a všechna dřeva plných vazeb označíme římskými číslicemi a pravé krokve označíme ještě zvláštní značkou, např. křížkem. Očíslováním jednotlivých prvků si usnadníme a urychlíme montáž krovu.

Po dokončení plných vazeb provedeme vazbu v podélném směru. Do vaznic upravíme dlaby pro čela sloupků a dlaby pro pásky. V páscích provedeme čepy. Sloupky je třeba s vaznicí vždy správně svázat, aby svíraly vzájemně pravý úhel.

Pásky musí svými čely dobře dosedat do dlabu, poněvadž tvoří důležité podélné zavětrování stavby.

U valbových střech je nutno znát ještě nárožní a úžlabní krokve a námětky ve skutečných velikostech, protože jsou ve stavebních výkresech nakresleny v průměrech, tj. zkráceně.

Přiříznutí a úprava nárožních a úžlabních krokví je poněkud složitější. Těm, kteří dělají tuto práci poprvé, doporučujeme, aby si vyžádali pomoc nebo alespoň radu či dohled zkušeného tesaře.

Obr.3 - 1 - vyznačení odřezu, 2 - úhelnice, 3 - odříznutá část


Vyšetření skutečné velikosti nárožní krokve a námětků u valbové střechy (obr. 4).

Na pracovní podlahu, na níž je už zakreslen profil krovu, se ještě narýsuje půdorys okapu valbové střechy, dále nárožní krokev i s námětky a sběžištěm.

Skutečnou velikost nárožní krokve zakreslíme do profilu tak, že otočíme její půdorysnou délku do polohy rovnoběžné s nárysnou a sklopíme ji do nárysu (v nárysu již máme profil plné vazby). Potom stanovíme výšku nárožní krokve. Bývá zpravidla o 20 mm větší, než je výška krokve v prázdné vazbě. Hranol určený pro nárožní krokev přiložíme na vyznačený obrys skutečné velikosti nároží (v nárysu) a pomocí úhelnice jej orýsujeme. Na horní ploše položeného hranolu opíšeme tzv. rohování, podle něhož se hranol sejme. Tím vznikne pětiúhelníkový průřez nárožní krokve. Při stejném sklonu střešních rovin jsou obě sejmutí stejná.

Obr. 4. Vyměření skutečné délky nárožní krokve

Plochy lípnutí ve sběžišti se stanoví přenesením jejich rozměrů z půdorysu. Nárožní krokev připojíme k pozednici osedláním. Tvar sedla je však přizpůsoben nároží pozednicového věnce. Výšky tohoto osedlání přeneseme z nárysu na boční plochy nárožní krokve. Podobně přeneseme z půdorysu i vzdálenost z vrcholu sedla od dolní hrany krokve a opíšeme na bočních plochách nárožní krokve dvě svislé rysky o šířce osedlání. Šířka osedlání se rovná polovině šířky nárožní krokve. Na dolní plochu nárožní krokve přeneseme z půdorysu zalomení sedla.

Podobně zjistíme skutečnou velikost úžlabní krokve a úbočních námětků.

Stanovení skutečné velikosti plochy Upnutí námětku k nárožní krokvi
Skutečnou délku námětku odměříme z profilu (námětek je rovnoběžný s nárysnou), kam jej promítneme z půdorysu a vyrýsujeme. Spodní konec námětku je upraven stejným způsobem jako u obyčejné krokve, horní konec je přizpůsoben poloze krokve nárožní a lípnutí má tvar kosodélníku. Vrchní plocha námětku odpovídá sejmuté ploše nárožní krokve.

Při stejném sklonu střešních rovin je plocha lípnutí u všech námětků stejná, délka námětků je však rozdílná.

Zdroj článku: Pracujeme na střeše

Další články z kategorie: Krovy a dřevěné konstrukce ZDE

autor: Nakladatelství Sobotáles, Krytiny-Střechy, MS