Princip parozábrany - parozábrany a parobrzdy

Často se fólie dodávané různými výrobci označují jako parobrzdné fólie. Při udání hodnoty S_d větší než 150m můžete být podle DIN 52615 ujištěni o jejich vhodnosti, stejně jako pro parotěsnou zábranu. Rozdíl mezi parobrzdou a parozábranou lze vyjádřit stručně: propouští "něco", nebo nepropouští "nic". Důležitý je též difuzní odpor pro vodní páru a tloušťka materiálu.

Skutečná parotěsnost určité stavební vrstvy se označuje jako difuzní odpor. K jeho stanovení postačí tloušťka vrstvy a součinitel difuze vodní páry materiálu. Hodnota S_d (ekvivalentní difuzní tloušťka) vyjadřuje, kolik metrů vzduchové vrstvy by svými difuzními vlastnostmi nahradilo danou vrstvu.

Vnitřní parozábrana je zapotřebí, aby neunikal teplý vlhký vzduch a aby nezkondenzoval v izolační vrstvě. Tato vrstva musí být, a to i v místě hřebene, kontinuálně a absolutně těsná. Jestliže se tepelná izolace v některém místě přeruší, vznikají tzv. tepelné mosty. Těmito místy uniká samovolně teplo. Je-Ii fólie nebo membrána na některém místě netěsná (vyvrtaný otvor, trhlina, špatné upevnění), přenáší vzduch vlhkost do vrstvy ležící za touto netěsností, např. do izolace, která pak navlhne.

Obr.: Podstřešní difuzní fólie (1) musí přesahovat okap, jinak by se mohla dovnitř domu dostat voda. Vhodný je rozestup v hřebeni střechy. Parozábrana (2-fólie) se musí těsně připojit na zdivo. Musí být souvisle v celé ploše těsná a v zásadě by neměla být nikde přerušená nebo protržená, zdroj: Grada

Obr.: Flokulace (nafoukání, zaplnění prostoru vločkami) ve střešním prostoru. Plnicí hubice se protáhne otvorem v parotěsné zábraně (difuzně otevřené membráně). Potom se mezi- prostor odzdola nahoru posouváním a otáčením hubice pečlivě vyplní vločkami. Poté, co zafoukání skončí, musí se otvor ve fólii pečlivě uzavřít. Pokud je v podkroví interiérový obklad (např. sádrokarton), vyřízne se v podhledu kruhový otvor podobně jako u elektro zásuvky nebo krabice a po skončení tlokulace se uzavře.


Vybrat vhodný izolační materiál pro střechu a podkroví můžete nejlépe podle odborných návodů. V určitém omezeném měřítku je výběr izolačního materiálu otázkou ceny a vkusu. Důležité jsou hodnoty veličin, jako je tepelná vodivost, skupina tepelné vodivosti a izolační schopnosti vztažené k tloušťce instalované vrstvy. U výstavby svépomocí (vlastními prostředky) je rozhodující zpracovatelnost. Nezávisle na tom, zda si vyberete celulózu, plsť z minerální vlny nebo polyuretanové desky atd., zvolte si alespoň jeden materiál zařazený do skupiny o tepelné vodivosti pod 0,035 W j(m·K) tloušťku izolace 26-32 cm, v závislosti na zvoleném materiálu. Mnoho starších střech neobsahuje větranou vzduchovou mezeru mezi izolací a střešní krytinou, která je však důležitá a při renovaci bychom ji měli vytvořit.

Varianta s použitím standardního izolačního materiálu v deskách nebo rohožích na jednoduchou střechu je pro drobného stavebníka poněkud drahá. To se týká především přířezů a přizpůsobení izolačních desek. Aby se materiálové náklady udržely co nejnižší, je rozumné využívat zbytků přířezů k vyplnění mezer a spár. Alternativou pro nepříliš složité střechy je izolace vločkami, zejména celulózovými, které jsou vyráběné na bázi rozvláknění recyklovaného papíru.

Izolační materiál se zafoukává dlouhou trubicí do prostoru pod střechou za parozábranu (ideálně deskový záklop), která se musí předtím instalovat. Aplikační stroje rozptýlí částečky izolace ventilátorem s autonomním pohonem. Sypká vločková izolace, balená v pytlích, se při aplikaci sype do trychtýřové násypky stroje. Zafoukání izolace do požadovaných míst provádí nejlépe doborná firma, pak je možné dosáhnout jejího homogenního rozmístění včetně zaplnění každého rohu, každé mezery. Kvalita foukané izolace se může posoudit podle toho, zda bylo zafoukáno dost materiálu do prostor (pytle se počítají a označují), kontroluje se i objemová hmotnost sondou do konstrukce.

 

Při zateplování střechy byste měli vzít v úvahu napojení stavebních prvků, např. budoucí zateplení (izolaci) fasády. To znamená, že ji v průběhu zateplení střechy musí na to být její přesah připraven, resp. provedení přesahu střechy se musí přizpůsobit budoucímu zateplení (izolaci) fasády.

Obr.1: Izolace na celou výšku krokví s jednou větranou vzduchovou mezerou (1) a na straně krytiny a stropu s rohožemi z měkkých vláken (2 - dřevovláknité rohože); Obr.2: Izolace na celou výšku krokví s jednou větranou vzduchovou mezerou (1) a na straně krytiny a stropu s dřevovláknitými (tvrzenými) deskami (2), zdroj: Grada



Obr.3: Izolace na celou výšku krokví s jednou větranou vzduchovou mezerou (1), bedněním, difuzní pojistnou fólií a parotěsnou zábranou; Obr.4: Zateplení nad krokvemi na bednění s jednou větranou vzduchovou mezerou (1), s přiznanými krokvemi, zdroj: Grada



Obr.5: Zateplení nad krokvemi: izolační prvky na krokvích s jednou větranou vzduchovou mezerou (1), krokve jsou obložené; Obr.6: Izolace pod krokvemi se dvěma větranými mezerami (1+2) a pojistnou hydroizolační fólií, zdroj: Grada


Obr.7: Izolace mezi krokvemi a pod krokvemi se dvěma větranými mezerami (1+2) a pojistnou hydroizolační fólií; Obr.8: Dodatečná tepelná izolace a paropropustná difuzní pojistná fólie provedené na masivní střeše, zdroj: Grada




Autor: Stempel Ulrich E.
Zdroj: Publikace Zateplení a rekonstrukce rodinného domu, vydavatelství Grada