Plech na střeše - Plechové krytiny

Oplechování, Klempířské práce - seriál moderní střecha

25. 4. 2020

Oplechováním rozumíme opatření převážně střešních konstrukcí plechy či ocelovými prvky, které utěsňují prostupy nebo ukončují roviny pro odtok vody. Jedná se tedy o oplechování prostupů střech, atik, říms, střešních rovin či zdí a lemování.  Materiály používané k oplechování by měli být chráněny proti korozi a snášenlivé s podkladem nebo nátěrem.








 

Materiály

Nejvhodnějšími materiály pro klempířské práce jsou dle normy měď, titanzinek, hliník, ocelový pozinkovaný plech, nerezavějící ocel, olověné plechy. Pozinkované plechy dodávají výrobci v mnoha povrchových úpravách které zamezují korozi ocelového plechu. Pokud chceme některé z těchto materiálů kombinovat, musíme dbát na jejich vzájemnou snášenlivost. V opačném případě by mohly prvky začít korodovat. Koroze se projeví i bez vzájemného kontaktu materiálů. Stačí pouze stékající voda z jednoho druhu materiálu na druhý.

Tabulka snášenlivosti kovů ZDE

Spojování klempířských prvků

Spojování klempířských materiálů probíhá několika způsoby.

Prvním z nich je pájení. Pokud pájíme tzv. naměkko, využíváme k tomu pájky  (přístroj, v němž se slévají slitiny kovů při teplotě menší jak 450°C) a pájecí roztoky. Pájená mezera nesmí být větší než 0,5mm. Když bychom pájeli tzv. natvrdo, využili bychom pájecí roztoky či opět pájky, kde se ale slitiny kovů slévají při teplotě vyšší jak 450°C.

Dalším způsobem je svařování. Speciální svařovací pistolí se o určité teplotě svařují plechy k sobě (zpravidla stejným typem materiálu).

Pro spojování tzv. nýtováním používáme 2 druhy nýtů. Prvním z nich jsou nýty trhací, které jsou vyrobeny z mědi, nerezu, oceli či hliníku. Druhým typem jsou plné nýty. Poměr a délku nýtu volíme s ohledem na tloušťku spojovaného materiálu. Nýty se mohou též používat i s těsnící podložkou. Pokud není předepsáno jinak, spojují se plechy: nýtováním jednořadým při rozvinuté šířce plechu (dále jen r.š.)  do 1000mm, nebo nýtováním dvouřadým. při r.š. větší než 1000mm.

Obvyklé rozmístění nýtů při spojování nýtováním



Pokud by se na spojení použily šrouby, musí se kompletně sladit se spojovaným prvkem, a to od jeho materiálu až po geometrii šroubu.

Dalšími způsoby jsou např. drážkování nebo výjimečně lepení, u kterého musí být lepidlo vhodné pro daný materiál.

Drážkování se provádí jako jednoduché ležaté nebo stojaté drážky - možno použít u hladkých krytin se klonem větším naž 25°. Spoj navíc umožňuje dilataci materiálu.

Jednoduchá drážka, ležatá

Dále se drážkování provádí dvojitá lažatá nebo stojatá drážka - možno použít u hladkých krytin se klonem větším naž 7°. Spoj neumožňuje dilataci materiálu.









Dvojitá drážka, ležatá


Dalšími variantami drážkového spojování jsou úhlové stojaté drážky jak jednoduché tak dvojité.
Všechny spojovací prvky musí být chráněny proti korozi.

Druhy krytí

Plechové překrytí je používané v deskách, pásech či jiných formách a spojované několika způsoby dle různých požadavků.

Samonosné krytí

Tyto kovové krytiny jsou díky svému tvaru a provedení zcela samonosné. Dodávají se ve formě profilovaných plechů a nepotřebují žádný celoplošný podklad díky svému tvaru odolávání provozním a povětrnostním vlivům. Tuto zátěž přenášejí na lokální podklad. Dodavatelské firmy musí vždy doložit kvalitu této krytiny.

Nesamonosné krytí

Na rozdíl od předchozího typu krytin, nesamonosné krytiny vyžadují celoplošný podklad, na kterém ovšem musí být nějaká separační vrstva, aby oddělila případný kontakt mezi krytinou a podkladem a nedocházelo ke korozi. Plechy se většinou vyrábí jako tabule či pásy v tloušťkách dle materiálu. Podle podélných a příčných spojů jsou určeny minimální sklony střešních rovin. Ve větších nadmořských výškách se sklony úměrně zvyšují.
Podélné spoje se zajišťují většinou pomocí různých stojatých drážek, příčné spoje pomocí ležatých.

Systémová krytí

Jedná se o druhy krytin se systémem spojů a pokládky dané výrobcem.

Lemování

Lemováním zajišťujeme spojení a vodotěsnost střešní roviny s prostupující stavební konstrukcí.
Díly lemování jsou většinou vyrobeny ze dvou kusů, výjimečně jako jednodílné (u kratších délek do 3 m). Lemování je buď samonosné, nebo musí být dostatečně podloženo kvůli možným průhybům. U dvojdílného lemování je druhá část většinou ve formě dilatační lišty. Lišta se smí klást na omítku, pod omítku nebo do předem vyříznuté drážky. Připevňuje se v maximálních vzdálenostech 330 mm od sebe. Kromě lišty může být zabráněno zatékání vody i jinými způsoby.


Druh lemování se určuje dle klimatických podmínek, druhu a sklonu střešní roviny.
Lemování se dělí na přední, zadní, boční a napojení bitumenových materiálů. To se provádí pomocí lepených či přibíjených plechů v min. šířce napojovacího pásu 150 mm.

Ukončení oplechování

Ukončením oplechování se rozumí různá výrobní zakončení jako je hřeben střechy, nároží, okap, závětrná lišta apod.

Okapy

Zdroj: SATJAM.CZ



Šířku okapu volíme vždy dle sklonu střechy, druhu krytiny, polohy žlabu, povětrnostních vlivů a estetiky.

Okap u skládané krytiny

Okapový plech funguje jako odváděcí díl pro srážkovou vodu do žlabu nebo mimo objekt. Je-li okap spojen se žlabem, musí být okapová hrana dlouhá min. do 1/3 žlabu (měřeno od zadní hrany žlabu), tzn. min. 40 mm. Okapový plech je ukončen okapničkou.
U střech se sklonem menším jak 22° se okapní plechy spojují dvojitou stojatou drážkou nebo vodotěsným spojem.
U střech se sklonem větším jak 22° se okapní plechy překrývají krytinou.

Okap u samonosné krytiny
Většinou se okapní část u tohoto druhu krytiny dodává jako součást samonosného systému nebo jako atypická část s danými rozměry.

Okap u nesamonosné krytiny
Pokud mluvíme o okapu na krytinu se stojatou drážkou nebo na lištu, je provedení okapového plechu součástí drážkové krytiny. Konec krytinového pásu je zajištěn dilatačním přehybem. Stojaté drážky jsou ukončeny na okapové hraně jako stojící rovné, šikmé nebo kulaté drážky. Lišty jsou zešikmeny a jejich zakrytí je přehnuto přes ohyb okapového plechu.

Závětrná lišta

Závětrná lišta horní Zdroj: SATJAM.CZ


Závětrnou lištu na štítové zdi tvoří několik rovných či profilovaných částí. Vzdálenost okapové hrany od svislé stěny by měla být u výšky do 20m min. 30mm a nad 20m min. 40mm. U mědi je přesah vždy minimálně 40 mm.

Hřeben

Plechový hřebenáč rovný nebo kulatý Zdroj: SATJAM.CZ



Hřeben je tvořen jedním nebo dvěma kusy v závislosti na druhu střešní krytiny. To také určuje, zda má být odvětrávaný nebo nikoli.
U drážkové krytiny lze hřeben vytvořit několika způsoby. Jako dvojitou drážku, lištu, hřebenový plech či odvětrávaný hřeben. U samonosných krytin se dodávají hřebeny jako prefabrikáty a instalují se dle pokynů výrobců.

Úžlabí

Zdroj: SATJAM.CZ


Úžlabí je tvořeno dvěma střešními rovinami o stejném nebo rozdílném sklonu. Po úžlabí se odvádí srážková voda bezpečně do žlabu.
Úžlabí rozdělujeme na průběžná, skládaná a zapuštěná. Pokud máme úžlabí ve sklonu větším jak 15°, mluvíme o tzv. mělkém odtoku. U úžlabí se sklonem menším jak 15° se jedná o hlubší odtok a konstruuje se jako úžlabí zapuštěné.

U skládaných krytin se úžlabí pokládá na celoplošný podklad nebo na laťování. Vzdálenosti latí ovlivňuje materiál a tloušťka plechu. Pokud je zapotřebí vytvořit úžlabí pro větší nápor vody, je dobré ho zhotovit se středovou stojatou drážkou nebo s prohloubeným odtokem vody.
U samonosných krytin jsou úžlabí součástí daného střešního systému.

Další články z kategorie: Plech na střeše ZDE


Další články z kategorie: Oplechování ZDE

autor: Krytiny-Střechy, AZ

Chystáte realizovat novou střechu nebo renovovat starou?

Vyzkoušejte našeho Průvodce novou střechou, který Vám pomůže s výběrem a realizací střechy od A do Z. Informace na jednom místě.

Dozvědět se více