Střešní krytiny

SERIÁL 1.DÍL Tvarová optimalizace střechy u nízkoenergetického domu

12. 9. 2017

Z hlediska tvarové optimalizace nízkoenergetického domu hraje důležitou roli návrh střechy. Cílem je dosáhnout co nejlepšího poměru A/V. Jinými slovy, co největší vnitřní využitelný objem uzavřít do co nejmenší plochy obvodového pláště včetně pláště střešního. Důvod je nasnadě. Tepelné ztráty domu se realizují právě rozhraním vnitřního a vnějšího prostředí, které tvoří tepelná obálka domu - obvodový plášť. V obecné rovině - čím menší plocha pláště, tím menší tepelné ztráty domu a tím i úspornější systém vytápění.



Z tohoto hlediska je optimální návrh ploché nebo pultové střechy, kompromis již na hranici optima je ještě jednoduchá střecha sedlová. Jakékoliv další tvarové složitosti zhoršují tepelnou bilanci domu a významně komplikují konstrukční detaily řešení střechy. Mnohem hůře se proto řeší střecha valbová, polovalbová, nebo stanová či mansardová.

Z hlediska požadavku osvětlení a oslunění podkrovních místností je sice lepší volit vikýře než střešní okna, ale i zde musíme klást důraz na tvarovou jednoduchost a proveditelnost detailů v nízkoenergetickém standardu, zejména návazností oken na konstrukci vikýře. Zde si neodpustím poznámku, že jen vyjímečně je k vidění i na běžných stavbách řešení, které by splnilo alespoň závazné normové požadavky, natož přísné nároky kladené na nízkoenergetické nebo pasivní domy. Bohužel standardem je v tomto místě rozsáhlý tepelný most a pro stavebníka energetické ztráty, které se projeví na obsahu jeho peněženky.

Považují je za cosi nemoderního, překonaného, co nepatří na stavbu. S tím souvisí tendence navrhovat z hlediska provedení rizikové vnitřní svobody, které se potom musí v zimním období vyhřívat odporovými dráty v protikladu k původně navrhovanému energeticky úspornému řešení.

Opět platí, že v jednoduchosti je nejenom krása, ale také plná funkčnost řešení. při návrhu systému odvodnění bychom zejména u moderních dřevostaveb měli navrhovat nekomplikovaná a ověřená řešení, která umožňují snadnou kontrolu  a možnosti revize i v průběhu užívání po celou dobu životnosti stavby. Zásadně se vyhnout zaatikovaným a nástřešním žlabům a jak jsem již zmínil i vnitřním vpustem, kde dochází v zimním období k vysokému teplotnímu spádu a rovněž únikům tepla. přiznané okapy by měly mít normové podélné spády, které se liší podle typu užitého materiálu. Svody vody by měly mít co nejjednodušší průběh a co nejkratší vedení. V jejich stínu a souběhu lze účelně vést rovněž svody hromosvodu. Užitím lapačů střešní krytiny a řádným svedením vod v rámci konceptu vodního hospodářství musíme účinně bránit zasakování vod do podloží stavby v místě soklu domu.

Omezit bychom měli rovněž všechny prostupy hydroizolačním souvrstvím střechy, například ventilační hlavice kanalizace, anténní držáky, komínová tělesa. Pokud se nemůžeme prostupům vyhnout a nelze je realizovat v obvodovém plášti, nesmí být umísťovány do blízkosti střešních nástaveb, úžlabí, vikýřů nebo změny tvarů střechy.

Fenoménem nízkoenergetické výstavby je použití solárních kolektorů, které zejména v případě umístění na plochých střechách vyžadují podpůrné polohovací konstrukce. Tyto by vždy měly být umístěny konstrukčně nezávisle až nad rovinou hydroizolace, která by měla být před zatížením a poškozením opěrami chráněna. Obvyklé řešení je zatížení betonovými deskami, které lze integrovat zásypem kačírku.



Předchozí články na téma stavba a užívání nízkoenergetických domů najdete zde:

Funkce střechy a dělení střešních konstrukcí u nízkoenergetických domů


Zdroj a autor textu:

Zdroj: Publikace Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů, vydavatelství Grada
Autor: Josef Smola


Štítky: Střecha chyby, Návrh střechy

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.