Osvětlování světlovody

24. 6. 2014

Současné světlovodné systémy

Od 70-80tých let 20. století se začínají objevovat snahy o využití světlovodů pro vedení především denního světla. Tyto aktivity byly ovlivněny zvýšenými požadavky na pohodu vnitřního prostředí budova dosahování vyšších energetických úspor.

První zprávy o moderních světlovodech se objevily v osmdesátých letech minulého století. Zastrowa Wittwer (1986) popsali světlovod s tubusem z prizmatického polymeru s vysokou vnitřní odrazností, který byl určen pro vedení jak denního, tak i umělého světla. Jedny z prvních souborných publikací o moderních světlovodech a jejich využití v budovách zveřejnil Whitehead, kterému byly přijaty tři patenty prizmatických světlovodů v letech 1982, 1986 a 1988.

Vývoj dnešních tubusových světlovodů probíhá od roku 1986, kdy Sutton patentoval v Austrálii systém jednoduchého tubusového světlíku s vysoce odraznými povrchy pro transport denního světla a který ještě zdokonalil ve svém druhém patentu v roce 1992. Patent Bixbyho vydaný v roce 1996 umožnil natáčení světlovodného tubusu. Toto řešení našlo praktické uplatnění nejen v Austrálii, ale také v Severní Americe a potom se rozšířilo do Evropy. Systém dutého světlovodu se stále vylepšoval a byly vyvinuty další produkty vycházející z originálního vzoru a patentované technologie.
Obr. 3.2.1: Grada - Osvětlování světlovody: Patenty novodobých tubusových světlovodů (Zhang, 2002)
a) patent Suttona; b) patent Bixbyho; c) patent kónického světlovodu O´neila

Shao v roce 1999 patentoval světlovod sloužící pro osvětlování a přirozené větrání. V roce 2002 podal O'Neil patent na inovaci základního rovného světlovodu. Princip patentu spočívá v úpravě tvaru. Byl navržen kónický světlovod rozšiřující se směrem k osvětlovanému prostoru, čímž se podstatně snížil počet odrazů paprsků a omezily se světelné ztráty tubusem (Obrázek 3.2.1).

Za poměrně krátkou dobu vývoje světlovodných systémů dochází vlivem užívání nových materiálů a technologií výroby ke stálému zdokonalování jejich geometrie a optických vlastností. Výsledky vývojových prací vedly k vydání více než 20 patentů a byly publikovány ve více než 70 článcích v USA, Německu, Japonsku, Velké Británii, Francii, Itálii a jiných zemích a též předneseny na kongresech CIE v Londýně (1975), Benátkách (1978), Melbourne (1991) a na konferencích Lux Europa v Amsterdamu (1997) a v Berlíně (2005), Lux Pacifica v Nagoya (1998), Licht v Bregenzi (1998) a rovněž na celoamerických konferencích v Baltimore (1990) a Seattlu (1998). Zvláštní vydání časopisu Světotechnika (1981, Č. 11) bylo věnováno tématice světlovodů (Aizenberg, 2001).
Obr. 3.2.2: Grada - Osvětlování světlovody: Pasivní systémy pro denní osvětlení budov

Od poloviny devadesátých let 20. století se tubusové světlovody vyrábějí komerčně a jsou vítaným stavebním prvkem v současné snaze investorů o maximální využití denního světla ve vnitřním prostoru. Všeobecně se doporučují jako doplňkový zdroj denního osvětlení. Předpokládá se, že dosud bylo zabudováno více jak 1,5 miliónu sestav světlovodů ve více jak čtyřiceti zemích. Nejprve se začaly používat pasivní světlovody, vyznačující se pevně zabudovanými díly. Později se objevily modernější aktivní světelné systémy, které bývají vybaveny prvky aktivně reagujícími na změny venkovních světelných podmínek, např. pomocí pohyblivých zrcadel a optických čoček sloužících ke koncentraci slunečního záření. Na obrázku 3.2.2 jsou uvedena schémata pasivních osvětlovacích systémů.

Autor článku: Stanislav Darula, Richard Kittler, Miroslav Kocifaj, Jiří Plch, Jitka Mohelníková, František Vajkay; zdroj: Publikace Osvětlování světlovody, edice stavitel, vydavatelství Grada

Vydavatelství Grada, Stavebnictví a architektura

Štítky: Střecha doplňky, Krov konstrukce, Podkrovní okna, Denní osvětlení

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.