Okapové systémy, Odvodnění střech - seriál Moderní střecha

10. 7. 2010

Odvodnění střech můžeme dělit na odvodnění vnější, což znamená, že jsou srážky odváděny do okapového či nástřešního žlabu nebo přes atikovou vpusť ven z budovy (do svodu, který většinou vede po fasádě až do kanalizace). Odvodnění vnitřní je takové, kde srážky jsou jímány do vpustí nebo mezistřeších žlabů a vedeny do kanalizace vnitřními prostory budov (ve zdech, instalačních jádrech nebo viditelně po konstrukci).

Plastový okapový systém Marely

Okapové systémy vnější - žlaby, svody

Materiály okapových vnějších systémů mohou být kovové - titanzinkové, měděné, pozinkované, povrchově upravené pozinkované okapové systémy, hliníkové či nekovové - plastové.

Odkaz na okapové systémy v katalogu krytiny-strechy.cz

Základní prvky vnějších okapových systémů

Okapový žlab (okapy nebo rýny), Svodová roura (svod), Žlabový hák, Objímka svodu s fixačním přípravkem (trn, šroub), Kotlík, Koleno, Odskok, Doplňkové zboží - odbočky do sudu, filtrační kusy, lapače listí apod.

Montáž okapových systémů

Klasické systémy z mědi, titanzinku a pozinku se do sebe zasouvají a poté například pájí nebo tmelí (žlaby). U povrchově upravených okapových systémů, kde pájení není možné bez poničení povrchové úpravy, výrobci vyrábí například spojky žlabu s těsnicími lamelami, takže montáž je velice jednoduchá.

U všech vnějších okapových systémů je nutné pečlivě dodržovat montážní návody výrobců, nebo ustanovení ČSN. Jde zejména o dodržení maximálních roztečí podpůrných prvků (žlabů) minimální spád okapového systému (ideálně alespoň 0,5% = 0,5 cm/m´ u žlabů podokapních a 1% u žlabů nástřešních a mezistřešních, ale někteří výrobci stanovují i nižší). Určitě se nesmí v okapech po dešti zdržovat voda (samozřejmě drobné loužičky před spoji je možné tolerovat). Bohužel často se setkáváme s tím, že ve žlabech stojí až 20 mm vody a realizátor to považuje za běžné. Často k tomu dochází také proto, že v rohové oblasti opomene realizátor osadit žlabové háky a žlab není podporován. Po zimě, kdy se žlab pod tíhou ledu může v rozích deformovat je výsledek takový, že se zde objeví stojící voda. To je špatně.

Plastové okapové systémy využívají pro montáž žlabů opět spojovací přezky s těsnicími lamelami, nebo prosté lepení.

Nevýhodou těchto systémů může být hromadění ledu a sněhu v okapech, které je možné omezit, ale nikdy ne vyloučit. Jediným 100% řešením je při potížích se sněhem a ledem vyhřívání okapů topnými kabely.

Vnitřní odvodnění střech

Toto odvodnění je realizováno zejména na objektech s plochými střechami. Oproti předchozímu typu odvodnění má tu výhodu, že se prakticky nestává, aby zamrzlo. Na druhou stranu se ale můžete setkat s tím, že při špatně zatepleném potrubí bez parozábrany může na podchlazené rouře (při tání sněhu a ledu) kondenzovat voda.

Vzhledem k tomu, že se jedná téměř výhradně o ploché střechy, musí být napojeno odvodňovací potrubí na hydroizolační krytiny vodotěsně. Existují jednak plastové výlisky, na které se hydroizolační fólie nebo asfaltový pás aplikují navařením plamenem nebo horkým vzduchem, jednak jde o odvodňovací prvky, které mají už jako součást tzv. manžetu z příslušného materiálu a natavení je tím pásem bezproblémové. Poslední možností je vpusť univerzální, která má kroužek, který po montáži vodotěsně svírá hydroizolaci (kroužek se přitahuje šrouby k límci vpusti přes hydroizolaci) a hydroizolace se nad svodem prořízne.

Pro novostavby se většinou využívá vpustí dvoustupňových, kde první vpusť odvodňuje srážky v době montáže (z parozábrany) a další stupeň, nástavec pro tepelnou izolaci, sbírá srážky s hydroizolace samotné.
Pro velké halové objekty je vhodné využít podtlakové odvodnění střech, které se vyznačuje velmi malým počtem svodů oproti svodům klasickým.

Porovnání odtokového klasického systému a systému Pluvia (zdroj www.geberit.cz)

Vpusti mohou být svislé, vodorovné nebo zaatikové. Zaatikové vpusti procházejí atikou, posléze se ale napojují na svislé venkovní odpadní potrubí pomocí systémových kotlíků nebo přechodek.

Pozor, u vnitřního odvodnění je nutné navrhovat pro odvodnění jedné střechy alespoň dvě vpusti, aby nedošlo k přetížení střechy srážkami v případě zanesení. U malých ploch by měla být vpusť doplněna alespoň bezpečnostním přepadem.

Jako doplňků se užívá zejména lapačů nečistot (tyto jsou nutné, nic nepřekvapí tak, jako dětský míč, který ucpal vpusť), dalšími jsou zejména doplňky k terasám nebo zeleným střechám (šachty pro zelené střechy, terasové lapače nečistot apod.).
Střešní vpusť TOPWET
Střešní vpust TOPWET s aplikovanou bitumenovou manžetou izolace, svislé provedení,
tepelně izolovaná - dvojstěnná s ochranným košem, vyhřívaná 230 V s připojovacím kabelem

Dimenzování odvodnění

Pro vnitřní i vnější potrubí platí jistá pravidla, podle kterých se mají navrhovat dimenze odvodňovacích prvků. Pro každou střechu by měly být dimenze stanoveny samostatně. Závisí na poloze střechy (kvůli místní intenzitě deště) ploše střechy, na tom, jaký materiál je na střeše položen (například u plochých střech hraje roli, jestli je na ploché střeše nebo není aplikováno souvrství zelené střechy) apod.

Někdy mají výrobci stanoveny jakési empirické tabulky, kde se na základě plochy střechy dá navrhnout dimenze odvodňovacích prvků nebo dokonce program pro výpočet dimenzí odvodňovacích prvků (například Lindab pro vnější nebo Topwet pro vnitřní odvodnění).

Další články z kategorie: Střešní žlaby, svody ZDE

autor: Krytiny-Střechy, JN

Štítky: Ochrana střechy, Okapový systém, Dešťové svody

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.