Výpočet zatížení střech sněhem, využití Sněhového deníku

Návod - vydrží střecha sněhovou pokrývku? Co dělat máte-li obavy z množství sněhu na střeše Vaší stavby:

• 1. podle mapy sněhových oblastí ( "nová" mapa ČSN EN 1991-1-3/Změna Z1 ), zjistěte v jaké oblasti zatížení sněhem leží Vaše stavba, podle zařazení do oblasti můžete určit na jaké zatížení sněhem (kg/m2) je střecha Vaší stavby pravděpodobně navržena. Pokud byla Vaše stavba projektována dříve než v roce 2007 je pravděpodobně navržena podle "staré" normy ČSN 73 00 35.

• 2. změřte nebo odhadněte výšku vrstvy sněhu (cm) tam, kde je na střeše sněhu nejvíce

• 3. pokuste se určit typ sněhu (čerstvý - ulehlý - starý - mokrý ) a z tabulky uvedené níže určete výšku vrstvy sněhu odpovídající normovému zatížení pro daný typ sněhu a oblast zatížení sněhem

• 4. porovnejte výslednou hodnotu (výšku sněhu odpovídající normovému zatížení) a skutečnou výšku sněhu na Vaší střeše
  
  

V případě, že vrstva sněhu na Vaší střeše bude vyšší než vrstva sněhu odpovídající normovému zatížení ve Vaší oblasti zatížení sněhem, doporučujeme Vám začít sníh ze střechy odhazovat. Ze střech odstraňujte sníh symetricky z obou střešních ploch - nejlépe současně!


Poznámky a doporučení

• Doporučujeme Vám v případě pochybností vždy stát na straně bezpečnosti a uvažovat nepříznivnější variantu. Např. při určení typu sněhu se při pochybách přikloňte k těžšímu sněhu.

Kontaktujte dodavatele nebo projektanta Vaší stavby a požádejte je o informaci na jaké zatížení byla konstrukce navržena. Jistě Vám rádi poskytnou potřebné informace


Tato tabulka zobrazuje normové zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech podle normy ČSN EN 1991-1-3. 

* orientační přepočet charakteristické hodnoty sněhu S_k (kPa)

Při výpočtu únostnosti střechy je charakteristická hodnota upravena na návrhovou hodnotu v závislosti na tvaru a sklonu střechy, výšce budovy, expozice budovy v terénu. Návrhovou hodnotu při výpočtu ovlivní také materiálové (bezpečnostní koeficienty).

obsah dle http://www.snihnastrese.cz/

Sněhový deník

Vade Mecum Bohemiae s.r.o. Loučky 151 742 35 Odry Mail: jaroslav.kral@vmb.cz Tel: 602 739 508

Proč byl Sněhový deník vydán?

Sněhový deník byl vydán ve smyslu Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm. f) a odst. 4 za účelem vedení evidence o kontrole a prověřování objektů a zařízení v extrémních podmínkách, aby se tak omezila nebezpečí a snížila rizika ohrožení bezpečnosti zaměstnanců a osob a aby nedocházelo ke škodám na majetcích provozovatelů, ke kterým může dojít v případě extrémních povětrnostních podmínek, zejména např. při přívalech sněhu, vzniku ledovky a námrazy.

Co je třeba sledovat a co je možné zaznamenávat ve Sněhovém deníku?

Události, které mohou být hodnoceny jako mimořádné:

a) zatížení střech sněhem, ledovkou a námrazou

b) zatížení konstrukcí produktovodů, energovodů - plynových, vodních, topných, elektrických a jiných závěsných konstrukcí umístěných ve venkovním prostředí sněhem, ledovkou a námrazou.

Zatížení uvedených objektů a zařízení nesmí překročit dovolené zatížení, aby tak nebyly ohroženy zřícením. Současně je třeba sledovat a lze ve Sněhovém deníku zaznamenávat stav účelových komunikací v okolí prověřovaných objektů a zařízení, aby byla zajištěna bezpečnost dopravy, chodců a osob pohybujících se na těchto komunikacích.

Co je snahou vydavatele Sněhového deníku?

Dát návod provozovatelům nemovitostí, podle kterého mohou správně vyhodnotit zatížení střech i konstrukcí sněhem, ledovkou a námrazou a vyhodnotit stav komunikací v blízkosti těchto objektů. Návod na orientační zhodnocení skutečného zatížení střech sněhem a Mapu sněhových oblastí na území ČR vydavatel převzal z ČSN EN 1991-1-3 Z1. Kompletní informace k použité ČSN jsou dostupné v Informačním centru ÚNMZ, nebo prostřednictvím ČSN Online(http://csnonlinefirmy.unmz.cz/ nebo http://csnonline.unmz.cz/). Použití částí ČSN jsou vydány se souhlasem Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Řešení mimořádných událostí v podobě požárů, povodní a jiných situací je popsáno v mnoha odborných řádech, dokonce se nacvičují modelové situace pro jejich co nejúspěšnější zdolávání. Kam míří vydání Sněhového deníku?

Chceme Sněhovým deníkem navázat na dokumentaci a stanovený systém provozovatelů ve smyslu NV č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm.f), jedná se o opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů.

Doporučujeme, aby tato dokumentace byla zapracována v systému opatření provozovatele k řešení mimořádných událostí. Systém kontrol, termíny, lhůty a rozsahy kontrol, návrhy opatření a provádění konkrétních opatření včetně jmen (funkcí) odpovědných osob si stanoví provozovatel ve svém organizačním systému. V každém případě je nutno pohlížet na tento Sněhový deník jako na pomocný materiál při řešení mimořádných situací a jako na dokladový materiál k prokazatelnému vedení dokumentace o opatřeních vyplývajících z platných předpisů, kdy v případném soudním řízení může provozovatel vedením Sněhového deníku doložit, jaká konkrétní opatření učinil pro snížení rizika ohrožení zdraví osob a škod na majetku.

Každý nový tiskopis je přijímán s určitou pochybností o jeho potřebnosti a srozumitelnosti. Nakolik je složité a pracné vedení Sněhového deníku?

Vypracovali jsme velmi přehledné příklady orientačního zjištění skutečného zatížení střech a zjištění stavu komunikací v okolí střech, další pomůckou je tabulka zobrazující normové zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech s mapou sněhových oblastí na území ČR.

Sněhový deník ve smyslu Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., § 3 odst. 3 písm. f) a odst. 4

 

Další články z kategorie: Návrhy střech - základní technické informace ZDE