Základní tesařské konstrukce - seriál Seriál Krovy a dřevěné konstrukce

Základní tesařské konstrukce

Jsou složeny z trámů vodorovných (prahů, ližin), z trámů svislých (sloupků) a z šikmých trámů (vzpěr, pásků), Vzpěry jsou většinou namáhány tlakem; jsou-li taženy, provádějí se dvojité (kleštiny). Tyto jednotlivé prvky se skládají do soustavy tuhých trojúhelníkových polí. (Únosnost trámů spojených v celek roste s druhou mocninou počtu trámů a upravuje se součinitelem μ, vyjadřujícím vliv poddajnosti spojů v závislosti na druhu spojovacích prostředků a na rozpětí roštu; ČSN 73 1701 Navrhovanie drevených stavebných konštrukcií.) Tvar trojúhelníkových polí tesařských konstrukcí je výhodný: při pevném spojení se trojúhelník tvarově nemění. Obdélníková (čtvercová) pole nejsou přípustná, poněvadž by se účinky postranních sil mohla snadno deformovat. Osy dřev v konstrukci jsou bud' v jedné rovině, nebo v rovinách rovnoběžných a souměrných při křižování prvků.



Obr.1 - Sedlo



Trámy namáhané tlakem mívají průřez čtvercový nebo kruhový, trámy namáhané ohybem průřez obdélníkový, postavený na výšku, a trámy tažené průřez protáhlého obdélníku v libovolné poloze. Vždy však je třeba zajistit konstrukce proti možnému vybočení zavětrováním.


Obr.2 - Sedlo s pásky: 1 - trám, 2 - pásek, 3 - sloupek



Základní tesařské konstrukce je možné rozdělit na sedla, pásky, vzpěradla, věšadla, kombinace vzpěradel a věšadel, vzpínadla, příhradoviny, plnostěnné nosníky, skruže a lamely.

Sedlo se provádí při větším zatížení a rozponu (dřevěný trám v místě podpory je ztužen krátkým trámcem). Jeho délka činí jednu až dvě pětiny rozpětí trámu. Bývá spojeno s nosným trámem sešroubováním, zazubením nebo hmoždíky a sešroubováním (obr. 1).



Obr.3 - Prkenné pásky

Je to krátká (tlačená) vzpěrka s trojí funkcí: spolupůsobí při přenáše- ní tlaku na sloup, zkracuje rozpětí trámu a ztužuje konstrukci ve směru podélném. Spojení pásku se sloupkem a trámem má být tuhé a bývá provedeno šikmým nebo vháněným čepem zajištěným dřevěným kolíčkem. Pásek je dlouhý 1 000 až 1 500 mm (obr. 2).

Aby se ušetřilo dřevo a odborná tesařská práce, nahrazují se pásky prkny průřezu 30x 140 mm, přibitými ke sloupku a trámu. Prkenné pásky mohou být zdvojené, jindy bývá vybedněn celý trojúhelník (obr. 3, 4).


Obr.4 - Hřebíkový spoj

Konstrukce, jejíž nosný trám je podepřen vzpěrami, kterými je zatížení přenášeno přímo do podpor. Tím se zmenšuje volná délka nosného trámu a zvyšuje se jeho únosnost. Podle počtu podpírajících míst jsou vzpěradla jednoduchá, dvojitá i trojitá. Nosný trám je namáhán ohybem a vzpěry tlakem. Tesařské spoje jsou zabezpečeny skobami v takovém směru, aby byly namáhány tahem, nikoli tlakem.

U jednoduchého vzpěradla je hlavní trám uložen konci na pozednicích, s nimiž je spojen kampem. Vzpěry jsou do hlavního trámu začepovány nebo jsou osazeny do litinové botky upevněné spodní stranou k hlavnímu trámu. Spodní konec vzpěr bývá osazen v litinové botce nebo začepován do dřevěné bačkory. Použije-li se průvlak, je spojen kampem s hlavním trámem a spoj je zajištěn svorníkem.

U dvojitého vzpěradla je hlavní trám ve střední části zesílen krátkým trámem (rozpěrou) a oba jsou spolu spojeny hmoždíky a svorníky. Spojení vzpěry s rozpěrou je provedeno šikmým srazem a je zajištěno páskovou ocelí (obr. 5, 6).

Věšadlo je konstrukce, která s věšáky a vzpěrami vynáší hlavní trám a přenáší jeho zatížení co nejblíže k podporám. Podle počtu věšáků známe
věšadla jednoduchá, dvojitá a trojitá. Věšadlové konstrukce se dříve používaly na krovy větších rozponů, kde nemohl být hlavní trám podepřen
střední zdí.


Obr.5 - Vzpěradla: a - jednoduchá, b - dvojitá, c - trojitá, 1 - nosný trám, 2 - vzpěry, 3 - rozpěra, 4 - ztužení




Obr.6 - Detaily jednoduchého a dvojitého vzpěradla


Jednoduché věšadlo se používá při rozponu 8 až 10 m. Skládá se z hlavního trámu, mírně namáhaného tahem, věšáku a dvou vzpěr. Věšák namáhaný tahem je do hlavního trámu začepován, ale tahovou sílu přenáší ocelový třmen, který obepíná hlavní trám a je do věšáku upevněn svorníky. Je-li hlavní trám kromě tahu namáhán též ohybem, ztužuje se nad podpěrou sedlem. Při horním konci jsou do věšáku začepovány vzpěry namáhané vzpěrným tlakem. Nad čepy vzpěr musí mít věšák dostatečně dlouhé zhlaví, aby bezpečně vzdorovalo usmyknutí. Vzpěry jsou spojeny s hlavním trámem šikmým čepem; i zde musí být zhlaví dostatečně dlouhé, aby nemohlo dojít k usmyknutí. Osy vzpěry a hlavního trámu se mají protínat nad podpěrou (obr. 7).

Obr.7 - Jednoduché věšadlo: 1 - hlavní trám, 2 - vzpěra, 3 - věšák, 4 - pozednice, 5,6 - třmen




Dvojité věšadlo se používá při rozponu 12 až 15 m. Skládá se z hlavního trámu, dvou věšáků, rozpěry namáhané vzpěrným tlakem a dvou vzpěr. Osy rozpěry a vzpěry se musí protínat na ose věšáku (obr. 8).


Obr.8 - 1 - hlavní trám, 2 - vzpěra, 3 - věšák, 4 - pozednice, 5,6 - třmen

Zdroj článku: Pracujeme na střeše

Další články z kategorie: Krovy a dřevěné konstrukce ZDE


autor: Nakladatelství Sobotáles, Krytiny-Střechy, KČ