Zelené střechy

V kurzu jsou zelené střechy

20. 9. 2016

Chlazení budov se stává nutností, řešením pro velkoměsta jsou zelené střechy

Plocha zelených střech v Česku meziročně vzrostla o více než 15 procent. Zásadní přitom je, že roste počet zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Polovina obytných budov se v létě nepříjemně přehřívá. Horkem nejvíc trpí obyvatelé velkoměst, kde je teplota až o 10 stupňů vyšší než na venkově. Řešením jsou zelené střechy, které okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a pomáhají tak kompenzovat efekt městských tepelných ostrovů.

Zelené střechy jsou v kurzu. V loňském roce byly na území České republiky vybudovány zelené střechy o přibližné ploše 130 tisíc metrů čtverečních (rozloha hrací plochy přibližně dvou Strahovských stadionů), což je o 20 tisíc metrů čtverečních více než v roce 2014. Meziroční nárůst tak činí více než 15 procent. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je přitom především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematiku zadržování vody v krajině obecně,“ vysvětluje Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Kromě toho, že budovám zelené střechy vyloženě sluší, jsou pro velkoměsta také účinným způsobem, jak přežít letní tropické dny. „Zelené střechy okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují jev městských tepelných ostrovů. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den.

Městské tepelné ostrovy je v České republice kromě Prahy možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

Zelené střechy jsou až o 55 stupňů Celsia chladnější než ty běžné

„Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů Celsia nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje, a celoročně tedy v budovách zajišťuje příjemné klima,“ říká Jitka Dostálová.

Zelené střechy současně pohlcují prachové částice, vsakují a odpařují do ovzduší velké množství srážkové vody a odlehčují tím kanalizaci, čímž zabraňují vzniku povodní nebo například snižují koncentraci přízemního ozonu. Vegetační souvrství také přispívá k tepelné stabilitě budovy, snižuje tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření.

zdroje: AVMI, SZÚZ

Zazelenat by se mohla nejméně pětina budov včetně panelových sídlišť

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost a tím zvýšené nároky na statiku střechy. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je lehčí než běžný sypký substrát (zemina). V suchém stavu váží minerální izolace 8krát až 10krát méně než zemina a i za vlhka zůstává lehčí než běžné sypké substráty. Díky tomu střechu zatěžuje minimálně, navíc udržuje potřebnou vláhu. „Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 procent budov v řadě českých měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ doporučuje architektka Marcela Kubů. Takto by se například mohla zazelenat všechna panelová sídliště.

Asociace výrobců minerální izolace (AVMI)

Asociace sdružuje nejvýznamnější výrobce minerální izolace v ČR. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví. Asociace se zaměřuje na šíření informací o využití minerálních izolací a na spolupráci s veřejnou sférou při tvorbě legislativního prostředí a norem. Asociace působí na tuzemském trhu od roku 2009. Tuzemskými členy AVMI jsou společnosti KNAUF INSULATION, PAROC POLSKA, ROCKWOOL a.s., Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a URSA CZ. Více informací na www.AVMI.cz

Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ)

Svaz zakládání a údržby zeleně je profesní organizace, která sdružuje 120 subjektů, zabývajících se zahradní a krajinářskou tvorbou nebo výrobou materiálů a mechanizačních prostředků pro zahradní a krajinářskou tvorbu, projektováním, inženýrskou činností, vzděláváním a výzkumem pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Od roku 2001 je SZÚZ členem mezinárodní profesní asociace ELCA (European Landscape Contractors Association). Při SZÚZ od roku 2013 pracuje samostatná odborná sekce Zelené střechy, která je členem evropské organizace Europäische Föderation der Bauwerksbegrünungsverbände – EFB  (viz www.zelenestrechy.info).

Chystáte realizovat novou střechu nebo renovovat starou?

Vyzkoušejte našeho Průvodce novou střechou, který Vám pomůže s výběrem a realizací střechy od A do Z. Informace na jednom místě.

Dozvědět se více