Fenomén zelených střech: Přírodě vrátíme dluh a ještě si zajistíme komfortní bydlení

 

Zelené střechy plné rostlin, kvetoucích záhonů nebo keříků a stromů jsme byli zvyklí vídat jen ve filmech. V českém prostředí se vyskytovaly jen zřídka a byly vnímané spíš jako milá kuriozita. To už ale dnes neplatí – zelenou střechu si totiž pořizuje stále více lidí. Například v rámci dotačního programu Zelená úsporám bylo  v loňském roce podáno 318 žádostí o podporu na vybudování zelené střechy – oproti předchozímu roku jde o 179% nárůst, jak uvádí aliance Šance pro budovy. Setkat se se zelení na střechách přitom můžeme v současnosti jak na velkých kancelářských budovách ve městech, kde slouží také jako odpočinková zóna, tak stále častěji právě i na rodinných domech.

„Návrat k přírodě“ je přitom spojen jednak se současnou generací majitelů domů, kteří začínají přemýšlet více ekologicky a využívají dotačních programů, jako je zmiňovaná Zelená úsporám nebo Dešťovka. Ke změně přístupu k bydlení pak přispívá i stále se měnící legislativa, která klade důraz především na energetickou úsporu budov. Také zelené střechy a fasády mohou dopomoci třeba k šetření energií. Jak ukazují výzkumy, právě díky postupnému vytváření sítě zelených střech mají významný dopad na zlepšování kvality ovzduší.

Každý si chce zajistit příjemný životní komfort. A tepelná pohoda je v našich zeměpisných podmínkách jedním ze základních požadavků na bydlení. Právě přehřívání domu v létě či tepelné úniky v zimě řeší dřív nebo později snad každý majitel nemovitosti. S vegetační střechou je možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě po celý rok, protože v podstatě snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních, ale také v zimních měsících.

Zelené střechy ale nepomáhají pouze v domě. „Vegetační, neboli zelené střechy, mají hned řadu praktických výhod a vlastností. Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu,“ vysvětluje Josef Hoffmann z divize ISOVER Skupiny Saint-Gobain. Zelená střecha také působí jako ochrana hydroizolace střechy díky tomu, že zadržuje UV záření a chrání i proti mechanickému poškození. Jednoznačně tak prodlužuje životnost střechy domu.

Pokud si pořídíte takovou střešní zahradu, můžete si dopřávat klidný odpočinek bez ruchu okolí, protože zelené střechy spolehlivě pohlcují zvuk z venkovního prostředí. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučnění u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu. „Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu. Pro tyto případy doporučuji skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická,“ uvádí Josef Hoffmann z ISOVERu.

Odtok dešťové vody z běžné střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95–100 %. Zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Ve městech tato zbytečně odtékající voda značně zatěžuje systém kanalizace, protože se musí někam odvést a dále čistit. Tuto vodu lze ale jednoduše uspořit. Dešťovku můžete využít třeba na splachování, údržbu, úklid i na zalévání. Konstrukce střechy se přitom vždy navrhují na maximální stav zadržené vody ve skladbě střechy, proto není potřeba mít obavy o statiku.

Uspořit však můžete nejen v rámci spotřeby vody, ale už při samotné realizaci zelené střechy. „Na pořízení zelené střechy můžete využít dotačního programu Nová zelená úsporám, který běží už jen do konce letošního roku. Čerpat příspěvek můžete ve výši až 800 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy,“ uzavírá odborník z ISOVERu.

Na trhu můžete vybírat ze třech typů zelených střech. Podle druhů zasázených rostlin a intenzity údržby máte možnost realizovat extenzivní, polointenzivní a intenzivní vegetační střechy. Na extenzivních střechách můžete pěstovat především sukulentní rostliny, vhodné jsou rozchodníky a netřesky, ale také mechy. Na intenzivních vegetačních střechách se často vysazuje trávník, ale i strom nebo dokonce zeleninová zahrada. Polointenzivní střecha je kompromis mezi oběma typy, obvykle zde rostou traviny, bylinky či drobné keře. „Rozdílná je ale náročnost údržby, kterou musíte jednotlivým typům střech věnovat.

U nejrozšířenějšího typu, tedy u extenzivních vegetačních střech, postačuje údržba jednou za rok. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba, včetně například sekání trávy v letních měsících stejně jako na klasické zahradě,“ říká Josef Hoffmann z ISOVERu. Zelená střecha je potěchou pro oko, ale i pro přírodu. „Nezapomínejme, že se stává novým domovem především pro různé druhy hmyzu, kterého celkově neustále ubývá. Díky zelené střeše tak přispíváte k obnově přírody, ,“ dodává Josef Hoffmann.

Samotná realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvláště u extenzivních vegetačních střech. „Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí – geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny, za určitých podmínek i kalíšková folie,“ dodává odborník z divize ISOVER. Skladbu zelené střechy je potřeba doplnit praným kamenivem okolo atiky a detailů.


Aplikace předpěstovaných ecorastrů

Zdálo by se, že „zahradu“ lze vytvořit jen na ploché střeše. Ale i pro šikmé střechy existuje jednoduché řešení. Při aplikaci vynecháte pouze geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je potřeba na šikmé ploše stabilizovat. K tomu se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy, jejichž výhodou je možnost zapěstování vegetace a následná urychlená montáž. Dnešní možnosti, jak vylepšit svůj dům, jsou velmi široké. Zelená ale nemusí být jen střecha, ale i fasáda domu či jen její část. K realizaci vegetační střechy navíc není potřeba samotného stavebního povolení, ani ohlášení stavby.

Vegetační střechy jsou ukotveny v národní Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR schválené v roce 2015, která jmenuje jejich potenciál v urbanizované krajině pro:

- minimalizaci povrchového odtoku vody

- zajištění funkčního a ekologicky stabilního systému sdílení zeleně

- snížení rizik spojených s teplotou a kvalitou ovzduší

- obnovu a zlepšení ekosystémů a přírodních či přírodě blízkých ploch a prvků přispívajících k adaptaci na dopady změny klimatu