Zelené střechy

Zelené střechy, 2. díl: Technické parametry vegetačního souvrství

24. 1. 2025

V článku najdete přehled technických parametrů extenzivních, polointenzivních a intenzivních zelených střech a jejich jednotlivých vrstev. Dále se zaměříme na význam parotěsnicí vrstvy, spádovou vrstvu a další klíčové prvky skladby. Správná kombinace materiálů je zásadní pro dlouhodobou funkčnost a bezpečnost zelených střech.

Technické parametry vegetačního souvrství zelených střech podle druhu vegetace – orientační údaje

Vegetační souvrství extenzivní zelené střechy má obvykle malou tloušťku, přibližně 60–150 mm, a plošnou hmotnost v nasyceném stavu 90–200 kg∙m–2.

Vegetační souvrství polointenzivní zelené střechy je přechodovým typem mezi extenzivním a intenzivním souvrstvím. Jeho tloušťka se pohybuje cca mezi 150–350 mm, plošná hmotnost v nasyceném stavu je cca 200–400 kg∙m–2

Vegetační souvrství intenzivní zelené střechy má tloušťku zpravidla 300 mm a více, jeho plošná hmotnost v nasyceném stavu závisí na skutečné tloušťce a materiálovém provedení vegetační vrstvy a na druhu zeleně a je obvykle vyšší než 400 kg∙m–2. V případě větší mocnosti souvrství může být plošná hmotnost výrazně vyšší a je třeba ji individuálně stanovit pro konkrétní situaci. V případě provozního využití pro pohyb a pobyt osob je nutné zohlednit užitné zatížení předepsané pro terasy.

Parotěsnící vrstva (parozábrana)

Parotěsnící vrstva je definována jako hydroizolační vrstva podstatně omezující či téměř zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do stavební konstrukce nebo do vnitřního či vnějšího prostředí. Provedením vegetačního souvrství, které bývá kvůli hydroakumulační vrstvě a někdy i vzhledem k pravidelnému zavlažování zelené střechy po většinu roku vlhké, se významně sníží prostup vodní páry střešním pláštěm. Vegetační souvrství totiž významně omezuje pozitivní vliv slunečního záření na vypařování vodní páry ze střešního pláště do exteriéru. Mohlo by proto docházet k trvalému nárůstu množství zkondenzované vodní páry ve střešním plášti. Kvalitní parozábrana (parotěsnicí vrstva) je tak vždy nutnou součástí střechy s vegetačním souvrstvím. Z hlediska vzduchotěsnosti i parotěsnosti střešního pláště má mimořádný význam zejména u střech s nosnou konstrukcí z trapézového plechu nebo z dřevěného bednění. Parotěsnicí vrstva z asfaltových pásů musí splňovat požadavky ČSN 73 0605-1 (2014). Výběr vhodné parozábrany se musí prověřit tepelně technickým výpočtem – detailněji viz kapitola Tepelně technické posouzení zelených střech.

Spádová vrstva

Spádová vrstva zajišťuje sklon střešního pláště k odvodňovacím prvkům. Sklon může být vytvořen buď přímo nosnou konstrukcí střechy (například u lehké střechy z trapézového plechu nebo z dřevěného bednění), spádovou vrstvou z lehčených nebo prostých betonů (u nosné železobetonové konstrukce) nebo spádovou vrstvou z tepelně izolačních materiálů pomocí spádových desek neboli klínů (z pěnového polystyrenu EPS, pěnového polyuretanu PUR, PIR, pěnového skla, výjimečně z tuhých desek z minerální vlny).

Separační vrstva

Úkolem separační vrstvy je vzájemné oddělení dvou vrstev střešního pláště z výrobních, mechanických, chemických či jiných důvodů. Separační vrstva se používá zpravidla u jednoplášťových plochých střech s hydroizolací z hydroizolační fólie (obvykle z měkčeného PVC-P), u střech s opačným pořadím vrstev nebo DUO střech. Při přímém kontaktu tepelné izolace z pěnového polystyrenu EPS nebo z extrudovaného polystyrenu XPS s hydroizolační fólií z PVC-P dochází totiž k výraznému migrování změkčovadel z PVC do pěnového či extrudovaného polystyrenu a tím jak k rychlému stárnutí hydroizolační fólie, tak k poškození struktury EPS nebo XPS. Separační vrstva proto navzájem odděluje chemicky nekompatibilní materiály. Zpravidla se používá separační geotextilie o hmotnosti 300 g∙m–2 nebo skelná rohož o hmotnosti minimálně 120 g∙m–2.

U střech s opačným pořadím vrstev se v případě realizace vegetačního souvrství na povrchu tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu XPS doporučuje použít nenasákavou geotextilii světlé barvy s plošnou hmotností optimálně 140 g∙m–2, výjimečně až 200 g∙m–2 (dle doporučení výrobce XPS).



Zdroj článku:

Zelené střechy Autorka: Jitka Dostálová Vydavatel: Grada

Štítky: Vegetační střechy

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.