Zelené střechy - naděje pro budoucnost: Druhy a typy zelených střech

3. 10. 2013

Odborný portál Krytiny-strechy.cz přináší nový seriál pod názvem Zelené střechy. Odborné články jsou vytvořeny ve spolupráci se Svazem zakládání a údržby zeleněz a čerpány z publikace Zelené střechy - naděje pro budoucnost, kterou SZÚZ vydal.

Správné používání pojmů je v rámci tvorby zeleně na střechách resp. konstrukcích velmi ošemetné. Dosud neexistuje jednotná defi nice, která by byla všeobecně uznávána a používána. Nejednotnost terminologie je dána často rozdílnými překlady cizojazyčné literatury. Nejčastěji jsou používána spojení: „střešní zahrada“, „střešní zeleň“, „zelené střechy“, „travnaté střechy“, „zeleň na konstrukcích“, „vege-tační střecha“ a popřípadě kombinace těchto slovních spojení.

ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a defi nice uvádí:

Výsadba na konstrukci: rostliny vysazené do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí (např. výsadby na střechách, terasách, v nádobách)
Střešní zeleň: zeleň na střechách nadzemních budov; řadí se do zeleně na konstrukcích
Výsadba u konstrukce: rostliny (převážně popínavé) vysazené u opory (stěna, treláž, pergola apod.)

Základní definice – „Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) založených na uměle vytvo-řeném stavebním základu. Stavební základ je součástí konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profi l od-rostlého terénu“. (Šimek 2005).

Německá FLL norma Richtlinie für die Planung, Ausführung und Pflege von Dachbegrünungen – Dachbegrünungsrichtlinie uvádí: Podle způsobu využití, stavebních podmínek a konstrukce rozlišujeme u zelených střech tři druhy ozelenění, které jsou rozhodující pro výběr rostlin a druh vegetace: Intenzivní zelené střechy, jednoduché intenzívní zelené střechy, extenzivní zelené střechy

Každý druh ozelenění zahrnuje rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle podmínek stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z využití rostlin a botaniky můžeme tyto tři druhy zelených střech navzájem vymezit pomocí následujících kritérií.

	Forma vegetace	Nároky na souvrství	Náklady	Poznámka
Intenzivní zelené střechy Výška souvrství: 150 - 1000 mm Hmotnost: 180 - 1300 kg/m2	Vegetaci tvoří trvalky, traviny, cibuloviny, letničky, keře, stromy nebo trávníkové plochy.	Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství.	Vysoké pořizovací náklady, vysoké náklady na péči	Zachování trvalých užitných vlastností a vzhledu je možné pouze při intenzívní údržbě.
Jednoduché intenzívní zelené střechy Výška souvrství: 120 - 250 mm Hmotnost: 120 - 200 kg/m2	Vegetaci tvoří trávníky, trvalky a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádání a užitku je v porovnání s náročnými intenzivními zahradami omezena	Použité rostliny kladou menší nároky na skladbu vegetačního souvrství	Náklady na ořízení jsou nižší než u intenzivních zelených střech. Rozsah potřebné péče je menší.	V závislosti na plánované cílové vegetaci je možné tolerovat i cizorodé rostliny, například půdopokryvné byliny a mechy.
Extenzivní zelené střechy Výška souvrství: 60 - 200 mm Hmotnost: 60 - 150 kg/m2	Převážně uzavřené plošné prostory jsou tvořeny mechy, sukulenty, bylinami a travinami, které mohou být doplněny cibulovinami nebo hlíznatými rostlinami.	Vytváření forem vegetace je ponecháno sukcesivním procesům.	Náklady na opřízení jsou nízké. Zachování určité dané vegetace, může vyžadovat menší, ale pravidelný a cílený přísun živin.	Požadavky na péči závisí na typu cílové vegetace, regionálních a klimatických podmínkách, konstrukci a typu souvrství.

Typy střešních zahrad

Určujícím kritériem pro vymezení typu střešní zahrady je její prostorový vztah k parteru nebo rostlému terénu. Vymezujeme tři základní typy střešních zahrad (dle Šimka):

a) střešní zahrady v úrovni s parterem – stropy

Střešní zahrady v úrovni s parterem představují velmi cenné veřejné prostory. Bývají vnímány jako neodmyslitelná součást města a uživatel zpravidla netuší, že se pohybuje na stropní konstrukci podzemního objektu. Takový objekt může plnit nejrůznější funkce – např. podzemní garáže, stanice metra, obchody, vybavenost a pod. Tyto úpravy jsou s ohledem na intenzitu provozu zakládány nejčastěji jako intenzivní střešní zahrady.

b) střešní zahrady v dotyku s parterem – pláště

Střešní zahrady v dotyku s parterem představují silný nástroj architektů při hledání no-vých forem utváření především městských prostorů. Použití tohoto typu střešní zahra-dy ve volné krajině umožňuje začlenění budovy nebo její části do okolního prostředí. Především s ohledem na extrémní podmínky pro vegetaci jsou tyto úpravy nejčastěji zakládány jako extenzivní, popř. jednoduché intenzivní střešní zahrady.

c) střešní zahrady mimo dotyk s parterem – střechy

Střešní zahrady mimo dotyk s parterem jsou nejčastějším typem střešních zahrad. Tyto úpravy mohou plnit nejrůznější funkce při respektování provozních a kompozičních omezení, která vyplývají z funkce objektu a požadavku uživatele. Těmto omezením musí odpovídat i forma střešní zahrady – extenzivní, intenzivní, resp. jednoduchá in-tenzivní zahrada.

Formy střešních zahrad

Extenzivní střešní zahrady: Rezignujeme na jejich přesně definované druhové složení, se sukcesí a nepředpokládatelnými změnami se počítá jako s principem
Intenzivní střešní zahrady: Představují zpravidla soubor skladebných vegetačních a technických prvků. Požadované vlastnosti jsou dány prostorovou skladbou vegetačních prvků a jejich druhovým složením

Extenzivní střešní zahrady

Spontánně vzniklé extenzivní střešní zahrady: Zpevněné povrchy staveb představují potenciální životní prostor pro vegetaci. Jsou osídlovány swkundárně. V průběhu osidlování a během různých sukcesníích stadii se ustavuje stadium vice či méně stabilního klimaxu principem "pokus omyl" v závislosti na inventáři rostlin a na možném vlivu člověka.

Cíleně založené extenzivní střešní zahrady: Místně přizpůsobené vegetační formy, které se plošně vyvíjejí na relativně tenkých pěstebních vrstvách, a samy se také udržují. Zavádějí se cílenými vegetačně-technickými prostředky a opatřeními. Zásobení vodou a živinami je ponecháno přírodním koloběhům. Vytváření forem vegetace je ponecháno sukcesivním procesům. Udržovací péče je minimální.

Intenzivní střešní zahrady

Jednoduché intenzivní střešní zahrady: Tvoří zpravidla trávníky, trvalky a dřeviny. Mnohotvárnost uspořádání a užitku je v porovnání s náročnými intenzivními zahradami omezena. Použité rostliny mají menší nároky na skladbu půdního profilu, stejně jako na hospodaření s vodou. Také péče je méně náročná. Pořizovací náklady jsou nižší.
Náročné intenzivní střešní zahrady: Zahrnují trvalky, keře, trávníky, v individuálních případech i stromy. Použité rostliny mají vysoké nároky na konstrukci půdního profilu a na pravidelné zásobování vodou a živinami. Sortiment keřů a dřevin je sice omezen, přesto se může při vytvoření odpovídajících podmínek blížit sortimentu pro zahrady na rostlém terénu.

Spontánně vzniklé extenzivní střešní zahrady

Přirozené spontánně vzniklé: Vznikají náhodou a jsou člověkem trpěny do té doby, než způsobí poškození místa, na kterém rostou.
Iniciované spontánně vzniklé: Osídlení vegetací probíhá buď zcela přirozeně, nebo jsou vneseny diaspory nebo rostliny nebo jejich části.

Obr 1 až 7. SZÚZ, formy střešních zahrad

Zdroj: Svaz zakládání a údržby zeleně

Svaz zakládání a údržby zeleně, publikace Zelené střechy - naděje pro budoucnost

Štítky: Plochá střecha, Střešní plášť, Vegetační střechy

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.